Attributes | Values |
---|
rdf:type
| |
rdfs:seeAlso
| |
Description
| - Atrial fibrillation is the cause of every second cardioembolic stroke and is responsible for approximately 10 to 15% of all ischemic strokes. Almost 40% of strokes in the age group above years are caused by atrial fibrillation and will become even more serious health burden with projected population aging. The cardioembolic strokes compared to the other stroke subtypes are the most serious - with the most severe neurologic deficit on admission, the highest 90 days mortality and the worst clinical outcome. About 70% of strokes in atrial fibrillation patients are caused by cardioembolic mechanism. This article provides the reader with an overview of perspective diagnostic methods in stroke patients with atrial fibrillation -duration of ECG monitoring, biomarkers (D-dimer, BNP) and transcranial doppler sonography. The most effective strategy in the secondary prevention of cardioembolic stroke is anticoagulation despite the higher risk of intracranial bleeding. Additional clinical parameters suitable for further bleeding risk assessment, such as cerebral microbleeds and warfarin pharmacogenetics, that could complement HAS-BLED score and timing of anticoagulation initiation are discussed. (en)
- Fibrilace síní způsobuje zhruba každou druhou kardioembolickou ischemickou cévní mozkovou příhodu a je tak příčinou asi 10 až 15 % všech ischemických cévních mozkových příhod. V populaci nad 80 let věku představují kardioembolické ischemické cévní mozkové příhody až 40 % všech ischemických cévních mozkových příhod a vzhledem ke stárnutí populace budou představovat narůstající zátěž. Ischemické cévní mozkové příhody u pacientů s fibrilací síní mají ve srovnání ostatními subtypy iktů nejtěžší vstupní neurologický deficit, nejvyšší 90denní mortalitu a nejhorší výsledný stav pacientů. Zhruba 70 % všech ischemických cévních mozkových příhod u pacientů s fibrilací síní je způsobeno kardioembolizačním mechanismem. Diagnostiku etiologie ischemické cévní mozkové příhody nelze provést pouze na základě klinického vyšetření. V článku jsou diskutovány specifické otázky diagnostiky ischemické cévní mozkové příhody u těchto pacientů - délka monitorace rytmu, využití biomarkerů (D-dimer, BNP) a transkraniální dopplerovské sonografie. Nejpřínosnější strategií v sekundární prevenci ischemické cévní mozkové příhody u pacientů s fibrilací síní je antikoagulační léčba, její rizika jsou však nejvýznamnější právě pro pacienty po mozkové příhodě. Dále jsou diskutovány doplňující parametry umožňující zpřesnit základní odhad rizika krvácivých komplikací (např. využitím HAS-BLED skóre), jako jsou cerebrální mikrohemoragie nebo farmakogenetika warfarinu a otázka časování zahájení antikoagulace po iktu.
- Fibrilace síní způsobuje zhruba každou druhou kardioembolickou ischemickou cévní mozkovou příhodu a je tak příčinou asi 10 až 15 % všech ischemických cévních mozkových příhod. V populaci nad 80 let věku představují kardioembolické ischemické cévní mozkové příhody až 40 % všech ischemických cévních mozkových příhod a vzhledem ke stárnutí populace budou představovat narůstající zátěž. Ischemické cévní mozkové příhody u pacientů s fibrilací síní mají ve srovnání ostatními subtypy iktů nejtěžší vstupní neurologický deficit, nejvyšší 90denní mortalitu a nejhorší výsledný stav pacientů. Zhruba 70 % všech ischemických cévních mozkových příhod u pacientů s fibrilací síní je způsobeno kardioembolizačním mechanismem. Diagnostiku etiologie ischemické cévní mozkové příhody nelze provést pouze na základě klinického vyšetření. V článku jsou diskutovány specifické otázky diagnostiky ischemické cévní mozkové příhody u těchto pacientů - délka monitorace rytmu, využití biomarkerů (D-dimer, BNP) a transkraniální dopplerovské sonografie. Nejpřínosnější strategií v sekundární prevenci ischemické cévní mozkové příhody u pacientů s fibrilací síní je antikoagulační léčba, její rizika jsou však nejvýznamnější právě pro pacienty po mozkové příhodě. Dále jsou diskutovány doplňující parametry umožňující zpřesnit základní odhad rizika krvácivých komplikací (např. využitím HAS-BLED skóre), jako jsou cerebrální mikrohemoragie nebo farmakogenetika warfarinu a otázka časování zahájení antikoagulace po iktu. (cs)
|
Title
| - Atrial fibrillation and ischemic stroke (en)
- Fibrilace síní a cévní mozková příhoda.
- Fibrilace síní a cévní mozková příhoda. (cs)
|
skos:prefLabel
| - Atrial fibrillation and ischemic stroke (en)
- Fibrilace síní a cévní mozková příhoda.
- Fibrilace síní a cévní mozková příhoda. (cs)
|
skos:notation
| - RIV/00064203:_____/11:7909!RIV12-MZ0-00064203
|
http://linked.open...avai/predkladatel
| |
http://linked.open...avai/riv/aktivita
| |
http://linked.open...avai/riv/aktivity
| |
http://linked.open...iv/cisloPeriodika
| |
http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
| |
http://linked.open...aciTvurceVysledku
| |
http://linked.open.../riv/druhVysledku
| |
http://linked.open...iv/duvernostUdaju
| |
http://linked.open...titaPredkladatele
| |
http://linked.open...dnocenehoVysledku
| |
http://linked.open...ai/riv/idVysledku
| - RIV/00064203:_____/11:7909
|
http://linked.open...riv/jazykVysledku
| |
http://linked.open.../riv/klicovaSlova
| |
http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
| |
http://linked.open...odStatuVydavatele
| |
http://linked.open...ontrolniKodProRIV
| |
http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
| |
http://linked.open...in/vavai/riv/obor
| |
http://linked.open...ichTvurcuVysledku
| |
http://linked.open...cetTvurcuVysledku
| |
http://linked.open...UplatneniVysledku
| |
http://linked.open...v/svazekPeriodika
| |
http://linked.open...iv/tvurceVysledku
| |
issn
| |
number of pages
| |
is http://linked.open...avai/riv/vysledek
of | |