Description
| - Vladimír List (1877 – 1971) byl vzděláním i působením především elektrotechnik. Již od svých studií se však zajímal také o společenské vědy a ekonomii, studoval jazyky, cestoval a vzdělával se jeden rok také na technice v Belgii (Liége). Roku 1923 absolvoval studijní cestu do USA. První léta své technické praxe strávil v Praze v podniku Františka Křižíka, zakladatele elektrotechnického průmyslu v Čechách. Po osmi letech působení zde odešel jako vysokoškolský učitel na techniku do Brna, kde byl jmenován profesorem. To všechno přispělo k tomu, že získal neobyčejný přehled nejen ve svém oboru, ale i v obecných otázkách ekonomických, právních, sociologických. Vladimír List sledoval vývoj techniky v hlubokých souvislostech společenských a hospodářských. Po vzniku samostatného Československa promýšlel elektrifikaci nového státu, prosazoval normalizaci ve výrobě i v provozu. Jako poradce se zúčastnil pařížské mírové konference v roce 1919 a s nadšením se podílel na elektrifikaci státu, budování systému elektráren, zejména na Moravě, a vychovával na vysoké škole nové generace techniků. Promýšlel úlohu technické inteligence ve státě, předával své bohaté zkušenosti, nabádal techniky, aby studovali cizí jazyky a odjížděli na zkušenou do zahraničí. Demokratický režim první republiky přijal jako optimální pro uskutečnění svých technických záměrů. Ty však nikdy neměly být samoúčelné. Technik byl tou osobou, v níž prof. List vkládal své naděje. Nabádal je, aby vytvářeli nové materiální hodnoty, ulehčovali lidem práci a současně pro ni vytvářeli nové, lepší podmínky. Hospodářskou krizi ve 30. letech považoval za důsledek rozporu mezi technickým pokrokem a zastaralými formami politické správy a rozdělování statků. Vladimír List promýšlel i budoucnost a věřil ve vytvoření spojených evropských států. Technika podle něj k tomu měla přispět – zbavit člověka dřiny, zkrátit pracovní dobu, dát víc času a pohodlí a prodloužit mu život.
- Vladimír List (1877 – 1971) byl vzděláním i působením především elektrotechnik. Již od svých studií se však zajímal také o společenské vědy a ekonomii, studoval jazyky, cestoval a vzdělával se jeden rok také na technice v Belgii (Liége). Roku 1923 absolvoval studijní cestu do USA. První léta své technické praxe strávil v Praze v podniku Františka Křižíka, zakladatele elektrotechnického průmyslu v Čechách. Po osmi letech působení zde odešel jako vysokoškolský učitel na techniku do Brna, kde byl jmenován profesorem. To všechno přispělo k tomu, že získal neobyčejný přehled nejen ve svém oboru, ale i v obecných otázkách ekonomických, právních, sociologických. Vladimír List sledoval vývoj techniky v hlubokých souvislostech společenských a hospodářských. Po vzniku samostatného Československa promýšlel elektrifikaci nového státu, prosazoval normalizaci ve výrobě i v provozu. Jako poradce se zúčastnil pařížské mírové konference v roce 1919 a s nadšením se podílel na elektrifikaci státu, budování systému elektráren, zejména na Moravě, a vychovával na vysoké škole nové generace techniků. Promýšlel úlohu technické inteligence ve státě, předával své bohaté zkušenosti, nabádal techniky, aby studovali cizí jazyky a odjížděli na zkušenou do zahraničí. Demokratický režim první republiky přijal jako optimální pro uskutečnění svých technických záměrů. Ty však nikdy neměly být samoúčelné. Technik byl tou osobou, v níž prof. List vkládal své naděje. Nabádal je, aby vytvářeli nové materiální hodnoty, ulehčovali lidem práci a současně pro ni vytvářeli nové, lepší podmínky. Hospodářskou krizi ve 30. letech považoval za důsledek rozporu mezi technickým pokrokem a zastaralými formami politické správy a rozdělování statků. Vladimír List promýšlel i budoucnost a věřil ve vytvoření spojených evropských států. Technika podle něj k tomu měla přispět – zbavit člověka dřiny, zkrátit pracovní dobu, dát víc času a pohodlí a prodloužit mu život. (cs)
- With respect to his education and activities, Vladimír List (1877–1971) was primarily an electrical engineer. Since his studies, however, he was also interested in humanities and economics, he studied foreign languages, and spent one year at the Technical College in Belgium (Liége). In 1923, he made a study trip to the US. The first years of his engineering practice List spent in Prague at František Křižík’s plant; Křižík was founder of the electro-technical industry in Bohemia. List spent there eight years and then he entered the Technical University in Brno, where he was appointed a professor. All that contributed to his acquiring an extraordinary knowledge of not only his specific fields, but also of general economic, legal, and sociological issues. Vladimír List followed development of technology in deep social and economic contexts. After establishment of independent Czechoslovakia, List was thinking over the electrification of the new state and enforced standardization both in production and operations. In 1919, he took part at the Peace Conference in Paris as an adviser; he enthusiastically participated in the electrification of the state, in building a system of power plants, especially in Moravia, and brought up new generations of engineers at the Technical University. He was thinking about the role of the technical intelligentsia in the state, he was transferring his rich experience and encouraged engineers to study foreign languages and to go abroad in order to gain experience. He accepted democratic regime of the First Republic as optimal for implementation of his technical projects. A project, however, should never be an end in itself. An engineer was the very person in whom Professor List put his hopes. He encouraged people to create new material values, to facilitate people’s work and, at the same time, to create better work conditions. (en)
|