| Description
| - V článku jsme se zaměřili na rozdíly mezi vybavením obyčejných tibetských domácností především v severovýchodním Tibetu, v Amdu, a textiliemi, které se objevují v tibetských chrámech. Nomádi žijící ve stanech z jačí srsti mají poměrně skromné vybavení obytných prostor, většinu podložek na sezení a spaní tvoří ovčí nebo jačí kůže nebo plstěné výrobky. Pouze ti majetnější si mohou dovolit koberce. Polousedlí nomádi žijící v lesnatých oblastech si staví domy ze dřeva a dřevo tvoří také hlavní výzdobný prvek interiéru, například obklady, vyřezávané trámy a sloupy. Vzhledem k příznivějšímu podnebí není třeba kožených pokrývek, ale postačí vlněné nebo bavlněné. Koberce se objevují u majetnějších rodin a v reprezentativních částech domu. Tibetské koberce se technikou vázání uzlů liší od čínských a tím je možné je od sebe rozlišit, neboť některé náměty a barevnost se přejímaly. V Tibetu se však kombinovaly výraznější barvy a nepracovalo se s barevnými odstíny jako v Číně. V prostorech tibetských chrámů se můžeme setkat s čínskou produkcí koberců a jiných, především hedvábných, textilií, které se vyráběly pro tibetský trh a do Tibetu se dostávaly často jako dary, jež přivezla poselstva. Náměty mohly být typicky tibetské – osm buddhistických symbolů štěstí, postavy tibetských mnichů, mantry v tibetském písmu. Shromažďovací haly chrámů jsou v těch nejhonosnějších případech pokryty koberci, také podpůrné sloupy jsou obaleny koberci nebo hedvábnými závěsy. Baldachýny tvoří hedvábné nebo brokátové pruhy pestrých barev. Také soukromé komnaty vysoce postavených lamů jsou plné hedvábných závěsů, pokrývek, polštářů. Na trůnech nechybějí vyšívané povlaky, polštáře a kobercové sedáky. V textiliích pro buddhistické účely převládají červené, oranžové a žluté barvy.
- V článku jsme se zaměřili na rozdíly mezi vybavením obyčejných tibetských domácností především v severovýchodním Tibetu, v Amdu, a textiliemi, které se objevují v tibetských chrámech. Nomádi žijící ve stanech z jačí srsti mají poměrně skromné vybavení obytných prostor, většinu podložek na sezení a spaní tvoří ovčí nebo jačí kůže nebo plstěné výrobky. Pouze ti majetnější si mohou dovolit koberce. Polousedlí nomádi žijící v lesnatých oblastech si staví domy ze dřeva a dřevo tvoří také hlavní výzdobný prvek interiéru, například obklady, vyřezávané trámy a sloupy. Vzhledem k příznivějšímu podnebí není třeba kožených pokrývek, ale postačí vlněné nebo bavlněné. Koberce se objevují u majetnějších rodin a v reprezentativních částech domu. Tibetské koberce se technikou vázání uzlů liší od čínských a tím je možné je od sebe rozlišit, neboť některé náměty a barevnost se přejímaly. V Tibetu se však kombinovaly výraznější barvy a nepracovalo se s barevnými odstíny jako v Číně. V prostorech tibetských chrámů se můžeme setkat s čínskou produkcí koberců a jiných, především hedvábných, textilií, které se vyráběly pro tibetský trh a do Tibetu se dostávaly často jako dary, jež přivezla poselstva. Náměty mohly být typicky tibetské – osm buddhistických symbolů štěstí, postavy tibetských mnichů, mantry v tibetském písmu. Shromažďovací haly chrámů jsou v těch nejhonosnějších případech pokryty koberci, také podpůrné sloupy jsou obaleny koberci nebo hedvábnými závěsy. Baldachýny tvoří hedvábné nebo brokátové pruhy pestrých barev. Také soukromé komnaty vysoce postavených lamů jsou plné hedvábných závěsů, pokrývek, polštářů. Na trůnech nechybějí vyšívané povlaky, polštáře a kobercové sedáky. V textiliích pro buddhistické účely převládají červené, oranžové a žluté barvy. (cs)
- The article was devoted to the differences in fabrics used in ordinary Tibetan homes, particularly in north-eastern Tibet, in Amdo, and textiles that appear in Tibetan monasteries. The inside of a nomadic yak wool tent is sparsely furnished; most sitting and sleeping mats are made of sheep or yak wool, or felt fabric. Only the wealthier can afford rugs and carpets. Semi-nomads living in forested regions construct houses of wood, with wood also being the main decorative element applied in the interiors as panelling, and carved beams and posts. Owing to the moderate climate, animal skin coverings are not needed; wool or cotton blankets suffice. The homes of wealthier families, particularly the representative social areas, contain rugs and carpets. Tibetan carpets are woven in a technique that differs from the Chinese, which helps to tell them apart as some of the patterns and colours were adopted from Chinese carpets. Typically, Tibetan weavings are characterized by a combination of strong colours, lacking the various shades of colour prevalent in Chinese products. Tibetan temples are embellished with Chinese-made rugs and carpets, as well as other, especially silk, textiles that were produced for the Tibetan market, often making their way to Tibet as gifts brought by delegations. Thematically, the designs tended to be distinctly Tibetan, comprising the Buddhist Eight Auspicious Symbols, figures of Tibetan monks and mantras written in the Tibetan script. In the most sumptuous temples, ceremonial halls were covered in carpets, where even the supporting posts were wrapped in rugs or silk hangings. Canopies consisted of silk or brocade fabrics decorated with brightly coloured stripes. Private chambers of high-ranking lamas also abounded in silk curtains, blankets and pillows. Thrones were adorned with embroidered slip cases, pillows and rug cushions. Textiles used for Buddhist purposes were prevalently red, orange and yellow. (en)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)