Projekt je zaměřen na studium účinků mikrostruktury na fraktalitu trhlin v křehkých a kvazikřehkých materiálech. Budou zkoumány nepravidelnosti lomové plochy kvantifikované jako funkce hnací síly a rychlosti šíření trhliny soběpodobnými a selfafinními fraktály v přímé vazbě na mikromechanismus iniciace a šíření porušení. Protože lomové plochy většinou odpovídají podmínkám selfafinity, budou hledány takové transformace, které povedou ke kvantifikaci lomového reliéfu nezávislé na měřítku. Hlavní cíl projektu tak lze spatřovat ve vytvoření fraktálního modelu predikce vývoje křehkého poškození od iniciace až po nestabilní lom. Model bude experimentálně ověřován na vybraných materiálech typu keramik a ocelí, resp. dalších materiálů s kvazikřehkým chováním. Fraktální modelování tvorby lomové plochy křehkých materiálů by mělo odhalit nové geometrické zdroje zhouževnatění. Za použití experimentálních dat a nově vyvinutého fraktálního modelu budou specifikovány mezní stavy pevnosti a houževnatosti (cs)
Micro-structural effects on the fractality of cracks in brittle and quasi-brittle materials will be investigated. Irregularities of fracture surface described by self-similar or self-affine fractals will be followed in the direct relationship to micro-mechanisms of fracture initiation and propagation and as a function of local energy release rate and crack velocity. Since the fracture surfaces correspond to conditions of self-affinity in almost all cases, new transformation of such surface co-ordinates will be found so that surface roughness image is scale invariant. The principal aim of the project is to formulate a fractal model for prediction of fracture damage development from its initiation to final brittle fracture instability. The model will be experimentally verified on selected ceramics, steels and other quasi-brittle materials. Fractal modelling of fracture surface creation in brittle materials could reveal new geometrical sources of toughening. Using an experimental data and (en)