Hromadné používání tenkostěnných konstrukcí, jež představují pravděpodobně nejnadějnější směr při vytváření předpokladů pro podstatné úspory materiálu a energie, je podmíněno odvozením metod jejich spolehlivého návrhu. Proto je třeba získat dostatek informací o všech aspektech jejich působení. Mezi nejdůležitější - ale nejméně prozkoumané - patří různé místní účinky, jako je jev tzv. ochabnutí smykem (tj. redistribuce napětí v pásech tenkostěnných nosníků následkem smykových deformací), a to i smykovochabnutí u spřežených konstrukcí s poddajným spřažením popis koncentrace napětí v okolí velkých břemen a reakcí, otvorů, výřezů apod. a stabilitní jev od lokálního zatížení. Prozkoumat tyto jevy je cílem navrhovaného projetku, jakož i odvodit metody pr jejich zohlednění při optimálním návrhu tenkostěnných systémů podle mezních stavů (i) únosnosti, (ii) použitelnosti. (cs)