V nedávných výzkumech jsme zjistili, že vosk na povrchu svěracích buněk průduchů má jiné složení nebo strukturu než vosk na povrchu ostatních epidermálních buněk listu. K tomuto závěru jsme došli při pozorování nepokoveného listu a kutikulární membrány v režimu katodového záení nízkovakuového řádkovacího elektronového mikroskopu ESEM. Katodoluminescenční signál svěracích buněk byl druhově specifický avšak měnil se pravděpodobně podle vlhkosti vzduchu, ve kterém rostlina rostla. Poznání podstaty tohoto jevu může pomoci nalézt mechanismus reakce průduchů na vlhkost vzduchu a adaptace k podmínkám sucha. Navrhujeme: 1. výzkum tohoto jevu použitím ESEM vybaveného ionizačním detektorem, 2. izolaci a charakterizaci luminescenční látky obsažené ve vosku svěracích buněk pomocí mikromanipulátoru a chemických analýz na GC-MS, 3. studium její fyziologické úlohy u rostlin rostoucích za podmínek atmosférického sucha, variabilního UV záření a při aplikaci antitranspirantů. (cs)
We found in our previous investigation that the composition and/or structura of wax in guard cell cuticle is different from thet on the other epidermal cells. This conclusion was drawn from observations of uncoated leaf and cuticle samples in the environmental scanning electron microscope (ESEM) equipped with cathodoluminescence detector. The cathodoluminescence signal (CL) was species specific and apparently varied with ait humidity and/or UV radiation. Understanding of the nature of this phenomenon could help to find the long-term sought mechanism of humidity response of stomata and of adaptation and acclimation to dry environment. Here, we propose to investigate this feature of guard cells using ESEM awuipped with ionisation detector and doing concurrent chemical analyses of leaf and guard cell waxes in plants grown under variable levels of atmospheric drought, antitranspirants and UV radiation. The role of guard cell wax in stomata hunidity sensing will be addressed. (en)