| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| Description
| - The first part of the text describes the struggle of biology with cultural sciences (humanities) and vice versa. The point is the character of memory and experience as understood in natural sciences and in humanities. After showing irrelevance of nature-nurture a sociobiology models, it is taken that life is a historical, cultural phenomenon. This is demonstrated in chapters discussing homology and code biology in the light of ingformatics on one hand, and semiotics on the other. The final chapter discusses eternal opposites like life vs. non-life, and human vs. non-human. The aim is to demonstrate that biological topics and analogies may bring inspiration to linguistics, semantics, and semiotics. (en)
- Zatímco první kniha představuje základy biologie a teorie živého a vzniku života, s přechýlením směrem do jazykovědy, tato druhá kniha zaujímá perspektivu lingvistickou a sémiotickou a sleduje jejich přesahy do oblasti biologie. Evropské moderní myšlení má sklon považovat přírodu a kulturu, tj. na jedné straně intertní svět faktů, na straně druhé svět interpretace, za dva ostře oddělené a ontologicky velmi odlišné póly - překročení či dokonce pokusy o relativizaci ostrého předělu mezi těmito sférami obvykle budily a budí podezření, a to nejen z důvodů svého problematického oborového zařazení. Typickou oblastí, která dobře ilustruje neochotu přijmout formu méně dualistického základního rozvrhu, jsou nekonečné debaty o kultuře a jazyce u mimolidských organismů, které by do světa přírody zanesly až nepříjemně velkou proporci toho, co bývá chápáno jako součást hájemství společnosti a člověka. Každý další objev v této oblasti vede mnohem spíše k redefinici jazyka a kultury než k uznání toho, že nejsou jen výsadou lidské (a tedy společenské a kulturní) sféry. Tato debata však nebude předmětem našeho pojednání. Nutným důsledkem popření existence jazyka a kultury u mimolidských organismů je nutně tvrzení, že u člověka se jedná o ojedinělé, mimo přírodu, proti přírodě stojící úkazy, které nelze odvodit (či nelze odvodit beze zbytku) z logiky procesů platných jinde v přírodě. Z toho vyplývá mnohými prosazovaná nutnost diametrálně odlišného přístupu, než jaký lze uplatnit na přírodní fenomény - vývoj antropologie druhé poloviny 20. století je přesnou ukázkou takové emancipace. Biologické tematizace kultury odedávna vzbuzovaly vášně, a to již od samotných počátků biologie jako disciplíny.
- Zatímco první kniha představuje základy biologie a teorie živého a vzniku života, s přechýlením směrem do jazykovědy, tato druhá kniha zaujímá perspektivu lingvistickou a sémiotickou a sleduje jejich přesahy do oblasti biologie. Evropské moderní myšlení má sklon považovat přírodu a kulturu, tj. na jedné straně intertní svět faktů, na straně druhé svět interpretace, za dva ostře oddělené a ontologicky velmi odlišné póly - překročení či dokonce pokusy o relativizaci ostrého předělu mezi těmito sférami obvykle budily a budí podezření, a to nejen z důvodů svého problematického oborového zařazení. Typickou oblastí, která dobře ilustruje neochotu přijmout formu méně dualistického základního rozvrhu, jsou nekonečné debaty o kultuře a jazyce u mimolidských organismů, které by do světa přírody zanesly až nepříjemně velkou proporci toho, co bývá chápáno jako součást hájemství společnosti a člověka. Každý další objev v této oblasti vede mnohem spíše k redefinici jazyka a kultury než k uznání toho, že nejsou jen výsadou lidské (a tedy společenské a kulturní) sféry. Tato debata však nebude předmětem našeho pojednání. Nutným důsledkem popření existence jazyka a kultury u mimolidských organismů je nutně tvrzení, že u člověka se jedná o ojedinělé, mimo přírodu, proti přírodě stojící úkazy, které nelze odvodit (či nelze odvodit beze zbytku) z logiky procesů platných jinde v přírodě. Z toho vyplývá mnohými prosazovaná nutnost diametrálně odlišného přístupu, než jaký lze uplatnit na přírodní fenomény - vývoj antropologie druhé poloviny 20. století je přesnou ukázkou takové emancipace. Biologické tematizace kultury odedávna vzbuzovaly vášně, a to již od samotných počátků biologie jako disciplíny. (cs)
|
| Title
| - Biosemiotics 2 (en)
- Biosémiotika 2
- Biosémiotika 2 (cs)
|
| skos:prefLabel
| - Biosemiotics 2 (en)
- Biosémiotika 2
- Biosémiotika 2 (cs)
|
| skos:notation
| - RIV/61989592:15210/14:33152123!RIV15-MSM-15210___
|
| http://linked.open...avai/riv/aktivita
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivity
| |
| http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
| |
| http://linked.open...aciTvurceVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/druhVysledku
| |
| http://linked.open...iv/duvernostUdaju
| |
| http://linked.open...titaPredkladatele
| |
| http://linked.open...dnocenehoVysledku
| |
| http://linked.open...ai/riv/idVysledku
| - RIV/61989592:15210/14:33152123
|
| http://linked.open...riv/jazykVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/klicovaSlova
| - biosemiotics, linguistics, semiotics, biology (en)
|
| http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
| |
| http://linked.open...ontrolniKodProRIV
| |
| http://linked.open...i/riv/mistoVydani
| |
| http://linked.open...vEdiceCisloSvazku
| |
| http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
| |
| http://linked.open...in/vavai/riv/obor
| |
| http://linked.open...ichTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...v/pocetStranKnihy
| |
| http://linked.open...cetTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...UplatneniVysledku
| |
| http://linked.open...iv/tvurceVysledku
| - Kleisner, Karel
- Stella, Marco
- Markoš, Anton
- Zemková, Michaela
|
| number of pages
| |
| http://purl.org/ne...btex#hasPublisher
| - Univerzita Palackého v Olomouci
|
| https://schema.org/isbn
| |
| http://localhost/t...ganizacniJednotka
| |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)