| Description
| - The article deals with a German-writing, nearly forgotten poet of Jewish origin Hugo Sonnenschein (1889, Kyjov - 1953, Mirov). Sonnenschein in his works influenced by Czech authors and German expressionism deals with the question of his origin and identity. Sonka projects his own desire and need to be a social outcast into the fates of pariahs living on the edge of the society, characters of Jews, Gypsies or Moravian Slovaks. The end of the study brings facts about Sonnenscheinís reception in the Czech environment after 1989, when he was object of studies, a documentary film, fiction novel and, above all, his poems were first published in Czech in a?book form (2008). The other author is aworld-wide known poet Paul Celan (1920, ?ernovice ? 1970, Paris). Bohemia and Moravia occupy in Celanís poetry a distinctive place: they constitute a?real landscape that serves the role of authorís utopian home. Celan himself had never been to Bohemia or Moravia, however, his mother spent here three years with her family during the WW1 and remembered this time as the happiest period of her life. Celanís father spent the war in Cernovice, but after its end he sought out his family - father and sisters - in Vienna. They had moved there from Kyjov, where they lived since 1916. In 1917 Celanís grandmother Chaje-Jente Antschel died in Kyjov and was buried here. (en)
- Článek pojednává o německy píšícím, téměř zapomenutém básníku židovského původu Hugo Sonnenscheinovi (1889, Kyjov - 1953, Mírov). Sonnenschein ve své tvorbě stojící mezi českými vlivy a německým expresionismem pojednává intenzivně rovněž otázku svého původu a vlastní identity. Do osudů vyděděnců, žijících na okraji společnosti, do postav židů, cikánů nebo moravských Slováků Sonka promítá svou vlastní touhu a bytostnou potřebu být sociálním vyvrhelem. Závěr studie přináší fakta o Sonnenscheinově recepci v českém prostředí po roce 1989, kdy o něm vznikly odborné studie, dokumentární film, fiktivní román a především kdy vyšly i jeho básně poprvé v češtině v knižní podobě (roku 2008). Druhým z autorů je světoznámý básník Paul Celan (1920, Černovice - 1970, Paříž). Čechy a Morava zaujímají v Celanově poezii svérázné místo: představují reálnou krajinu, která autorovi posloužila jako utopický obraz %22domova%22. Sám Celan přitom nikdy v Čechách ani na Moravě nepobýval. Avšak jeho matka strávila se svou rodinou během první světové války v Čechách tři roky, na něž vzpomínala jako na nejšťastnější období svého života. Celanův otec přečkal první světovou válku v Černovicích, avšak po jejím konci vyhledal svou rodinu - otce a sestry - ve Vídni. Ti se sem stáhli z moravského Kyjova, kde pobývali od roku 1916. Roku 1917 zde, v Kyjově, zemřela Celanova babička Chaje-Jente Antschel, která zde byla i pohřbena.
- Článek pojednává o německy píšícím, téměř zapomenutém básníku židovského původu Hugo Sonnenscheinovi (1889, Kyjov - 1953, Mírov). Sonnenschein ve své tvorbě stojící mezi českými vlivy a německým expresionismem pojednává intenzivně rovněž otázku svého původu a vlastní identity. Do osudů vyděděnců, žijících na okraji společnosti, do postav židů, cikánů nebo moravských Slováků Sonka promítá svou vlastní touhu a bytostnou potřebu být sociálním vyvrhelem. Závěr studie přináší fakta o Sonnenscheinově recepci v českém prostředí po roce 1989, kdy o něm vznikly odborné studie, dokumentární film, fiktivní román a především kdy vyšly i jeho básně poprvé v češtině v knižní podobě (roku 2008). Druhým z autorů je světoznámý básník Paul Celan (1920, Černovice - 1970, Paříž). Čechy a Morava zaujímají v Celanově poezii svérázné místo: představují reálnou krajinu, která autorovi posloužila jako utopický obraz %22domova%22. Sám Celan přitom nikdy v Čechách ani na Moravě nepobýval. Avšak jeho matka strávila se svou rodinou během první světové války v Čechách tři roky, na něž vzpomínala jako na nejšťastnější období svého života. Celanův otec přečkal první světovou válku v Černovicích, avšak po jejím konci vyhledal svou rodinu - otce a sestry - ve Vídni. Ti se sem stáhli z moravského Kyjova, kde pobývali od roku 1916. Roku 1917 zde, v Kyjově, zemřela Celanova babička Chaje-Jente Antschel, která zde byla i pohřbena. (cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)