Description
| - Článek se věnuje Heleně Bochořákové - Dittrichové (1896 - 1980) a její literární tvorbě po roce 1945. Bochořáková ve svých silně protirežimních románech sleduje poválečný život lidí nejrůznějších vrstev. Zvláště si všímá prorůstání komunistické ideologie do života občanů ČSR, na kterých zanechá nesmazatelné šrámy. Z historického hlediska romány přinášejí na svou dobu ojedinělý pohled na řadu událostí českých dějin v letech 1945 - 56 (osvobození Brna sovětskými vojsky, odsun Němců, uchopování státní moci komunisty, únor 1948, čistky komunistů na VŠ a v továrnách, likvidace inteligence, perzekvování církve, smrt Jana Masaryka, protistátní manifestace při příležitosti XI. všesokolského sletu, život v pracovních táborech, třetí odboj ad.). Vedle historické složky se autorka důsledně věnuje rozboru lidské psychiky. Všímá si, jak se různé povahy vyrovnávají se vstupem komunismu do jejich osobního života, neboť ten zasáhl bez výjimky všechny. Cílem autorky bylo ukázat skutečnou tvář doby, dalece vzdálené oficiální komunistické propagandě. Příběhy románových postav pak již jen dokreslují smutnou kapitolu našich nedávných dějin. Článek koriguje dosavadní představu o H. Bochořákové jako o pouze plodné grafičce meziválečných let, jejíž výtvarné práce po roce 1945 nepřevyšovaly šedý průměr dané doby. Uvádí autorku nejen jako výtvarníka a literáta, ale především jako člověka svobodného ducha, jenž se nenechá svázat dogmaty komunistické ideologie.
- Článek se věnuje Heleně Bochořákové - Dittrichové (1896 - 1980) a její literární tvorbě po roce 1945. Bochořáková ve svých silně protirežimních románech sleduje poválečný život lidí nejrůznějších vrstev. Zvláště si všímá prorůstání komunistické ideologie do života občanů ČSR, na kterých zanechá nesmazatelné šrámy. Z historického hlediska romány přinášejí na svou dobu ojedinělý pohled na řadu událostí českých dějin v letech 1945 - 56 (osvobození Brna sovětskými vojsky, odsun Němců, uchopování státní moci komunisty, únor 1948, čistky komunistů na VŠ a v továrnách, likvidace inteligence, perzekvování církve, smrt Jana Masaryka, protistátní manifestace při příležitosti XI. všesokolského sletu, život v pracovních táborech, třetí odboj ad.). Vedle historické složky se autorka důsledně věnuje rozboru lidské psychiky. Všímá si, jak se různé povahy vyrovnávají se vstupem komunismu do jejich osobního života, neboť ten zasáhl bez výjimky všechny. Cílem autorky bylo ukázat skutečnou tvář doby, dalece vzdálené oficiální komunistické propagandě. Příběhy románových postav pak již jen dokreslují smutnou kapitolu našich nedávných dějin. Článek koriguje dosavadní představu o H. Bochořákové jako o pouze plodné grafičce meziválečných let, jejíž výtvarné práce po roce 1945 nepřevyšovaly šedý průměr dané doby. Uvádí autorku nejen jako výtvarníka a literáta, ale především jako člověka svobodného ducha, jenž se nenechá svázat dogmaty komunistické ideologie. (cs)
- The article deals with Helena Bochořáková-Dittrichová (1896-1980) and her literary work after 1945, especially her anti-regime novels. In them she notes the penetration of communist ideology into the life of citizens of Czechoslovakia that has left indelible scars on them. From a historical point, the novels bring for their time unique view on many events of Czech history from 1945 to 1956 (Brno liberation by Soviet troops, the expulsion of the Germans, gripping the state power by the Communists, February 1948, Communist purges at universities, factories, and other companies, liquidation of intelligentsia, persecution of the Church, the death of Jan Masaryk, subversive manifestation on the occasion of the 11th Sokol Gymnastics Festival, life in labor camps, the third resistance, etc.). Beside a reflection of the historical component, the author also consistently deals with human psyche. She notices how different tempers cope with the intrusion of communism into their private lives, as it hit all people without exception. The aim of the author was to show the real face of the period, much different from that presented by the official Communist propaganda. The stories of the fictional characters then only illustrate a sad chapter in our recent history. The article corrects the current image of H. Bochořáková as a fruitful graphic artist of the interwar years, whose artwork created after 1945, did not exceed the average of that time. It presents the author not only as an artist and writer, but first of all, as a person of free spirit who did not allow herself to be tied by the dogmas of the communist ideology. (en)
|