| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| rdfs:seeAlso
| |
| Description
| - Disertační práce pojednává o výsledcích měření reakce pilota, potažmo autopilota při řízení letu letoun na náhlou změnu řízeného parametru. Historicky popsal možné vlastnosti modelu chování člověka v podobě přenosových funkcí americký vědec McRuer a snažil se i najít k odpovídajícím časovým konstantám fyziologickou interpretaci. Já jsem tedy tento přístup analyzoval a zformuloval analytický model chování člověka ze základních prvků automatické regulace. V současnosti, se značným rozvojem výpočetní a zvláště pak simulační techniky, je možné poměrně hodnověrně ověřovat všechny možné názory, přístupy i modely, s jednoznačným cílem postihnout chování člověka při řízení stroje, tedy i letadla, a pokusit se výrazně snížit vliv lidského činitele při řízení letu letadla. Na základě znalostí matematického popisu chování člověka při řízení stroje a matematického popisu dynamiky letadla byly sestaveny simulační schémata v prostředí Simulink a provedena analýza změn časových konstant modelu chování člověka při podélném pohybu letadla, včetně změn jeho dopravního zpoždění i možný zisk. Dosažené výsledky jsou demonstrovány formou 3D grafů vytvořených v prostředí MATLAB®. Vzhledem k zobrazení výsledků ve 3D je možné názorně ukázat, že existují rozsahy (hranice) zesílení a časových konstant určující stabilitu mechatronické soustavy pilot – letadlo – autopilot. Následná experimentální měření probíhala na simulátoru Cessna 152 na University of Hertfordshire, Hatfield a na leteckém simulátoru vytvořeném na katedře leteckých elektrotechnických systémů, Univerzity obrany, Brno. Studenti pilotních směrů, kteří mají nalétáno několik desítek hodin na skutečných letounech, ale i piloti bez předchozích zkušeností byli podrobeni testům v podobě skokové změny výšky letu. K analýze změřených výsledků se následně využívá metoda identifikačního algoritmu. Druhým způsobem vyhodnocení je simulační prostření MATLAB® - System Identification Toolobox.
- Disertační práce pojednává o výsledcích měření reakce pilota, potažmo autopilota při řízení letu letoun na náhlou změnu řízeného parametru. Historicky popsal možné vlastnosti modelu chování člověka v podobě přenosových funkcí americký vědec McRuer a snažil se i najít k odpovídajícím časovým konstantám fyziologickou interpretaci. Já jsem tedy tento přístup analyzoval a zformuloval analytický model chování člověka ze základních prvků automatické regulace. V současnosti, se značným rozvojem výpočetní a zvláště pak simulační techniky, je možné poměrně hodnověrně ověřovat všechny možné názory, přístupy i modely, s jednoznačným cílem postihnout chování člověka při řízení stroje, tedy i letadla, a pokusit se výrazně snížit vliv lidského činitele při řízení letu letadla. Na základě znalostí matematického popisu chování člověka při řízení stroje a matematického popisu dynamiky letadla byly sestaveny simulační schémata v prostředí Simulink a provedena analýza změn časových konstant modelu chování člověka při podélném pohybu letadla, včetně změn jeho dopravního zpoždění i možný zisk. Dosažené výsledky jsou demonstrovány formou 3D grafů vytvořených v prostředí MATLAB®. Vzhledem k zobrazení výsledků ve 3D je možné názorně ukázat, že existují rozsahy (hranice) zesílení a časových konstant určující stabilitu mechatronické soustavy pilot – letadlo – autopilot. Následná experimentální měření probíhala na simulátoru Cessna 152 na University of Hertfordshire, Hatfield a na leteckém simulátoru vytvořeném na katedře leteckých elektrotechnických systémů, Univerzity obrany, Brno. Studenti pilotních směrů, kteří mají nalétáno několik desítek hodin na skutečných letounech, ale i piloti bez předchozích zkušeností byli podrobeni testům v podobě skokové změny výšky letu. K analýze změřených výsledků se následně využívá metoda identifikačního algoritmu. Druhým způsobem vyhodnocení je simulační prostření MATLAB® - System Identification Toolobox. (cs)
- This dissertation thesis discusses the results of measured pilot or autopilot response to a sudden parameter change while flying an aircraft. Historically, the American scientists McRuer and Krendel tried to describe all possible characteristics of a human behaviour model using transfer functions and time constants by applying them to physiological human behaviour. Author analysed those models and used analytical model of human behaviour based on the basic elements of automated regulation. With the fast advancements in technology, especially in simulation technology, it is easy to verify practically all theoretical suggestions, approaches and models. The aim of this verification is to imitate human behaviour while controlling a machine – including an aircraft – and to reduce the influence of human error while flying an aircraft. Based on this mathematical identification and a mathematical description of aircraft dynamics, a simulation scheme was built in the Simulink® environment. Subsequently, the analysis of time constant changes in a pilot behaviour model during aircraft longitudinal motion was done, including changes in transfer delay as well as in pilot’s gain. The obtained results are presented in the form of 3D graphs, all created in MATLAB®. Due to the display of the results in 3D it is possible to clearly show that there are limits or boundaries of pilot gain and time constants which determining stability of the mechatronic system pilot – aircraft – autopilot. (en)
|
| Title
| - Analysis of an mechatronic system pilot - airplane - autopilot in terms of automatic flight control systems (en)
- Analýza mechatronické soustavy pilot - letadlo - autopilot z hlediska systémů automatického řízení letu
- Analýza mechatronické soustavy pilot - letadlo - autopilot z hlediska systémů automatického řízení letu (cs)
|
| skos:prefLabel
| - Analysis of an mechatronic system pilot - airplane - autopilot in terms of automatic flight control systems (en)
- Analýza mechatronické soustavy pilot - letadlo - autopilot z hlediska systémů automatického řízení letu
- Analýza mechatronické soustavy pilot - letadlo - autopilot z hlediska systémů automatického řízení letu (cs)
|
| skos:notation
| - RIV/60162694:G43__/13:00498943!RIV14-MO0-G43_____
|
| http://linked.open...avai/riv/aktivita
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivity
| |
| http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
| |
| http://linked.open...aciTvurceVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/druhVysledku
| |
| http://linked.open...iv/duvernostUdaju
| |
| http://linked.open...titaPredkladatele
| |
| http://linked.open...dnocenehoVysledku
| |
| http://linked.open...ai/riv/idVysledku
| - RIV/60162694:G43__/13:00498943
|
| http://linked.open...riv/jazykVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/klicovaSlova
| - automatic flight control systems; identification; human behaviour model; Matlab; Simulink (en)
|
| http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
| |
| http://linked.open...ontrolniKodProRIV
| |
| http://linked.open...in/vavai/riv/obor
| |
| http://linked.open...ichTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...cetTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...UplatneniVysledku
| |
| http://linked.open...iv/tvurceVysledku
| |
| http://localhost/t...ganizacniJednotka
| |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)