| Description
| - The article focuses on the dialectical relationship between social and spatial structures, while stressing the role of structures made of concrete in the process of structuration and hierarchization of urban society. On the concrete level, concrete structures serving the wants of advanced automobilism are studied as actors differentiating, dividing a hierarchizing individuals and social groups. The paper is a reflection on an empirical study conducted by the authors in the space of parking lots, highways, bridges, viaducts, tunnels, overpasses and highway crossings in San Francisco. The authors were walking around these places in order to expose themselves to the effects of these places, and to gain an experience of walking in places that have not been primarily intended for pedestrians, in which the movement of pedestrians is regulated, or in which pedestrians are prohibited. Based on their experience, the authors propose to expand Marc Augé's dichotomy of place and non-place by a concept of anti-place. Anti-places are areas in which people are not only unwelcomed, but even forbidden, objects. The paper also points out to different forms of marginalization of pedestrians and of particular areas in cities through architectural exclusion. In conclusion, the paper presents cases of social movements, originating in San Francisco, that set a critical mirror to socially negative trends within late capitalism, when anti-places are proliferating on the expense of normal, socially viable, places. (en)
- Článek studuje dialektický vztah mezi sociálními a betonovými strukturami, přičemž zdůrazňuje roli betonových struktur v rámci strukturace a hierarchizace lidské společnosti. Na konkrétní rovině je studován způsob, jak %22beton%22, zejm. pak v podobě betonových struktur sloužících potřebám rozvinutého automobilismu, vstupuje do společnosti jako aktér v tom smyslu, že diferencuje, rozděluje a hierarchizuje jedince i sociální skupiny. Text je pokusem o reflexi empirické sondy, kterou autoři prováděli v prostoru parkovišť, dálnic, mostů, viaduktů, tunelů, nadjezdů a mimoúrovňových dálničních křížení v San Francisku: pohybovali se v takových prostorech pěšky, aby se vystavili vlivům těchto míst, a aby získali zkušenost perspektivy chodce v prostorech, které nejsou pro chodce primárně určeny, resp. v rámci kterých je pohyb chodců regulován, nebo dokonce přímo zakázán. Na základě své zkušenosti autoři navrhnou dichotomii míst a ne-míst Marca Augé rozšířit o koncept anti-míst: prostorů, v rámci kterých lidé nejsou vítáni, resp. v rámci kterých jsou nežádoucími, nebo dokonce zakázanými objekty. Článek také poukazuje na různé podoby marginalizace chodců a dílčích prostor v rámci městského prostoru prostřednictvím architektonické exkluze. Na závěr jsou uvedeny příklady sociálních hnutí pocházejících ze San Franciska, která nastavují kritické zrcadlo sociálně negativním trendům pozdního kapitalismu, kdy dochází k růstu anti-míst na úkor sociálně udržitelných míst.
- Článek studuje dialektický vztah mezi sociálními a betonovými strukturami, přičemž zdůrazňuje roli betonových struktur v rámci strukturace a hierarchizace lidské společnosti. Na konkrétní rovině je studován způsob, jak %22beton%22, zejm. pak v podobě betonových struktur sloužících potřebám rozvinutého automobilismu, vstupuje do společnosti jako aktér v tom smyslu, že diferencuje, rozděluje a hierarchizuje jedince i sociální skupiny. Text je pokusem o reflexi empirické sondy, kterou autoři prováděli v prostoru parkovišť, dálnic, mostů, viaduktů, tunelů, nadjezdů a mimoúrovňových dálničních křížení v San Francisku: pohybovali se v takových prostorech pěšky, aby se vystavili vlivům těchto míst, a aby získali zkušenost perspektivy chodce v prostorech, které nejsou pro chodce primárně určeny, resp. v rámci kterých je pohyb chodců regulován, nebo dokonce přímo zakázán. Na základě své zkušenosti autoři navrhnou dichotomii míst a ne-míst Marca Augé rozšířit o koncept anti-míst: prostorů, v rámci kterých lidé nejsou vítáni, resp. v rámci kterých jsou nežádoucími, nebo dokonce zakázanými objekty. Článek také poukazuje na různé podoby marginalizace chodců a dílčích prostor v rámci městského prostoru prostřednictvím architektonické exkluze. Na závěr jsou uvedeny příklady sociálních hnutí pocházejících ze San Franciska, která nastavují kritické zrcadlo sociálně negativním trendům pozdního kapitalismu, kdy dochází k růstu anti-míst na úkor sociálně udržitelných míst. (cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)