Description
| - The unity of the virtues according to Plato is based on knowledge, which, unlike the individual crafts or skills (technai), does not constitute the knowledge of something, i.e. it is objectless. Such knowledge is prudence (fronésis), which derives the unity of the virtues or the harmonic state of the soul from the idea of the good. Knowledge as prudence is the knowing the good and the evil, but they are not the objects of knowledge, because the good is epekeina tés úsias. Prudence leads to recognising the role of the good in the cognition process. It is thus not scientifi c but rather philosophical knowledge, which does not have an object, or we may say that it has its non-object. Therefore, since fronésis participates in the unity of the virtues, a virtuous person has objectless knowledge. In such a case, prudence, like virtues, cannot be taught. For philosophy, which is described by prudence (fronésis) or the dialectic method, this means that, unlike the individual disciplines of science, it cannot (en)
- Jednota ctností je podle Platóna založena na vědění, jež není věděním něčeho, tedy nemá předmět, jako jej mají jednotlivé dovednosti (technai). Takovým věděním je rozumnost (fronésis), která jednotu ctností či harmonický stav duše zakládá v ideji dobra. Vědění jakožto rozumnost je sice vědění dobra a zla, nikoli však předmětů poznání, neboť dobro je epekeina tés úsias. Rozumnost vede k poznání úlohy dobra v procesu poznávání. Není tedy vědeckým věděním, nýbrž věděním fi losofi ckým, jež nemá svůj předmět, spíše bychom mohli říci, že má svůj ne-předmět. A protože fronésis se podílí na jednotě ctností, tak ten, kdo je ctnostný, nemá vědění o nějakém předmětu. V takovém případě nelze rozumnost podobně jako ctnosti učit. Pro filosofii, kterou charakterizuje rozumnost (fronésis) či dialektická metoda, z toho vyplývá, že ji také nelze na rozdíl od jednotlivých vědních disciplín učit, nýbrž že je věcí sebepoznávání, učení se.
- Jednota ctností je podle Platóna založena na vědění, jež není věděním něčeho, tedy nemá předmět, jako jej mají jednotlivé dovednosti (technai). Takovým věděním je rozumnost (fronésis), která jednotu ctností či harmonický stav duše zakládá v ideji dobra. Vědění jakožto rozumnost je sice vědění dobra a zla, nikoli však předmětů poznání, neboť dobro je epekeina tés úsias. Rozumnost vede k poznání úlohy dobra v procesu poznávání. Není tedy vědeckým věděním, nýbrž věděním fi losofi ckým, jež nemá svůj předmět, spíše bychom mohli říci, že má svůj ne-předmět. A protože fronésis se podílí na jednotě ctností, tak ten, kdo je ctnostný, nemá vědění o nějakém předmětu. V takovém případě nelze rozumnost podobně jako ctnosti učit. Pro filosofii, kterou charakterizuje rozumnost (fronésis) či dialektická metoda, z toho vyplývá, že ji také nelze na rozdíl od jednotlivých vědních disciplín učit, nýbrž že je věcí sebepoznávání, učení se. (cs)
|