Description
| - The most fundamental problem of Czech philosophy of the 1960s was the concept of man. Czech culture, film, theater and especially belles-lettres had been focusing on the existential problems of man since the 1950s, showing man as a complex personality irreducible to one dimension, and portraying substantial moments of human existence, such as grotesquerie, tragedy, laughter, absurdity, death, conscience, moral responsibility, body and carnality. As a result, they subsequently became an interpretative fundament for Czech philosophy. Jan Patočka, Karel Kosík and other Czech philosophers challenged the official portrayal of man and epoch with a different view of these concepts. (en)
- Základním problémem české filozofie 60. let byl problém člověka. Česká kultura, film, divadlo a zejména krásná literatura se od konce 50. let soustředily na existenciální problémy člověka, ukazovaly člověka jako složitou osobnost, neredukovatelnou na jeden rozměr, a zobrazovaly podstatné momenty lidské existence, jako je groteskní, tragické, smích, absurdita, smrt, svědomí, mravní odpovědnost, tělo a tělesnost. Proto se stávaly interpretačním východiskem i pro českou filozofii. Jan Patočka, Karel Kosík i další naši filozofové s využitím literárních děl postavili proti oficiálnímu obrazu člověka a doby obraz jiný.
- Základním problémem české filozofie 60. let byl problém člověka. Česká kultura, film, divadlo a zejména krásná literatura se od konce 50. let soustředily na existenciální problémy člověka, ukazovaly člověka jako složitou osobnost, neredukovatelnou na jeden rozměr, a zobrazovaly podstatné momenty lidské existence, jako je groteskní, tragické, smích, absurdita, smrt, svědomí, mravní odpovědnost, tělo a tělesnost. Proto se stávaly interpretačním východiskem i pro českou filozofii. Jan Patočka, Karel Kosík i další naši filozofové s využitím literárních děl postavili proti oficiálnímu obrazu člověka a doby obraz jiný. (cs)
|