| Description
| - The paper offers onomasiological view of formation and use of compound personal names in contemporary Czech communication. Therefore, analyses are based on excerpts from the Czech National Corpus (SYN). Included are determinative compound names traditionally referred to as nouns of agents (nomina agentis), nouns of actors (nomina actoris), nouns of bearers of qualities (nomina attributiva) and nouns of bearers of a substance relation (e.g, vodoléčitel, zvonkohráč, polnohospodář, dřevosoustružník, megaboháč, euroslaboch, prvoženich, světoobčan, etc.). Compound names are compared to parallel derived names (especially productive suffixes are chosen in particular categories) in terms of their semantics (onomasiological and semantic functions of their constituent parts): compounds usually realize onomasiological structure more explicitly, their first constituent expresses one of possible semantic determinations of the base of the second constituent, e.g. N+V: roman-o-pis-ec 'novelist; lit. novel-o-write-AGENT', moř-e-plav-ec 'seafarer; lit. sea-o-swim-AGENT' (composition + suffixation). Thus, compound names are presented according to morpheme and part-of-speech characteristics of the first constituent, its language origin and share, which they have in expressing the total meaning of the name or in its stylistic character. Onomasiological base of compound personal names (i.e. relation of substance and action, substance and another substance, or substance and its attribute) is realized in various semantic meanings, attention is therefore paid to mutual compatibility of constituents of compounds and its changes in everyday communication. The newest personal names tend to use word-formative elements of foreign origin quite often (especially international elements and in hybrid-formation). Corpus data are used to consider dynamics of contemporary Czech compounds. (en)
- Příspěvek přináší onomaziologický pohled na tvoření a užívání složených názvů osob v současné české komunikaci. Analýzy vycházejí z textů Českého národního korpusu (SYN). Zahrnuty jsou především názvy, které se tradičně označují jako slovotvorné kategorie jmen činitelských (nomina agentis), konatelských (nomina actoris), nositelů vlastnosti (nomina attributiva) a substančního vztahu (např. veledědic, radiohlasatel, zvonkohráč, arbostromař, šéfcukrář, megaboháč, pseudopotomek, rádobyliterát, euroslaboch, prvoženich, starokrajan, světoobčan apod.). Kompozita jsou charakterizována na pozadí paralelních názvů derivovaných (v jednotlivých skupinách podle produktivních slovotvorných sufixů), srovnává se jejich významová explicitnost: kompozita obecně realizují onomaziologickou strukturu zřetelněji, jejich první člen vyjadřuje některé z možných sémantických doplnění základu druhého členu, např. N+V: roman-o-pis-ec: román-o-psát-AGENT, moř-e-plav-ec: moře-o-plavat-AGENT (kompozice + sufixace). Proto jsou složené názvy osob probírány podle (morfémové a slovnědruhové) povahy, (jazykového) původu a podílu prvního (předního) členu na konstituování jejich celkové sémantiky, příp. stylové charakteristiky. Onomaziologický základ složených názvů osob v nich nachází různorodé sémantické naplnění, pozornost je věnována vzájemné kompatibilitě členů kompozit, a to i z hlediska její proměnlivosti v současném úzu. U nejnovějších názvů je častější uplatňování slovotvorných prvků cizího původu, příp. tvoření neologické a okazionální a módní. Korpusové doklady jsou využity k posouzení dynamiky současné slovotvorné kompozice v češtině.
- Příspěvek přináší onomaziologický pohled na tvoření a užívání složených názvů osob v současné české komunikaci. Analýzy vycházejí z textů Českého národního korpusu (SYN). Zahrnuty jsou především názvy, které se tradičně označují jako slovotvorné kategorie jmen činitelských (nomina agentis), konatelských (nomina actoris), nositelů vlastnosti (nomina attributiva) a substančního vztahu (např. veledědic, radiohlasatel, zvonkohráč, arbostromař, šéfcukrář, megaboháč, pseudopotomek, rádobyliterát, euroslaboch, prvoženich, starokrajan, světoobčan apod.). Kompozita jsou charakterizována na pozadí paralelních názvů derivovaných (v jednotlivých skupinách podle produktivních slovotvorných sufixů), srovnává se jejich významová explicitnost: kompozita obecně realizují onomaziologickou strukturu zřetelněji, jejich první člen vyjadřuje některé z možných sémantických doplnění základu druhého členu, např. N+V: roman-o-pis-ec: román-o-psát-AGENT, moř-e-plav-ec: moře-o-plavat-AGENT (kompozice + sufixace). Proto jsou složené názvy osob probírány podle (morfémové a slovnědruhové) povahy, (jazykového) původu a podílu prvního (předního) členu na konstituování jejich celkové sémantiky, příp. stylové charakteristiky. Onomaziologický základ složených názvů osob v nich nachází různorodé sémantické naplnění, pozornost je věnována vzájemné kompatibilitě členů kompozit, a to i z hlediska její proměnlivosti v současném úzu. U nejnovějších názvů je častější uplatňování slovotvorných prvků cizího původu, příp. tvoření neologické a okazionální a módní. Korpusové doklady jsou využity k posouzení dynamiky současné slovotvorné kompozice v češtině. (cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)