| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| rdfs:seeAlso
| |
| Description
| - Reexpanzní plicní edém (RPE) je vzácná, ale potenciálně letální komplikace hrudní drenáže pro pneumotorax. Morbidita a mortalita RPE jsou vysoké, až 20 % případů končí smrtí, proto si zasluhuje naši pozornost. Uvádíme kazuistiku ipsilaterálního levostranného edému po zavedení hrudního drénu u 42letého muže se spontánním pneumotoraxem. Můžeme předpokládat trvání pneumotoraxu až 3 týdny (od první prezentace náhlé dušnosti a bolesti na hrudi). Patofyziologie tohoto plicního postižení nebyla zatím zcela objasněna, ale pravděpodobně hlavní roli v rozvoji RPE hraje poškození endotelu, které je následováno zvýšenou endoteliální permeabilitou během ischemicko-reperfuzního poranění plíce. Hlavní rizikové faktory pro rozvoj RPE jsou mladší věk (čím mladší pacient, tím větší riziko), ženské pohlaví, velikost kolapsu plíce, pneumotorax trvající déle než 24 hodin, reexpanze plíce do deseti minut, použití aktivního sání a v případě fluidotoraxu evakuace více než 2000 ml výpotku. U pacientů s těmito rizikovými faktory není vhodné iniciálně užít drenáže s aktivním sáním, přesto je tento postup v ČR běžný. Hrudní chirurgové užívají podtlakové drenáže častěji než pneumologové (70 % versus 52 %). Manifestace rozvíjejícího se RPE kolísá od benigního klinického průběhu (pacient bez subjektivních obtíží, ale s nálezem charakteristickým pro RPE na RTG plic) až k potenciálně letálnímu průběhu s rychle progredujícím respiračním selháním. U většiny pacientů se RPE vyvine během první hodiny reexpanze a postižena je ipsilaterální plíce. Jen velmi vzácně může být plicní edém bilatelární či kontralatelární. Léčba RPE je podpůrná a řídí se dle individuálního stavu pacienta, od pouhého monitorování až po umělou plicní ventilaci u závažnějších případů respiračního selhání. Zlatým standardem v léčbě RPE zůstává mechanická ventilace s pozitivním tlakem na konci exspiria (PEEP).
- Reexpanzní plicní edém (RPE) je vzácná, ale potenciálně letální komplikace hrudní drenáže pro pneumotorax. Morbidita a mortalita RPE jsou vysoké, až 20 % případů končí smrtí, proto si zasluhuje naši pozornost. Uvádíme kazuistiku ipsilaterálního levostranného edému po zavedení hrudního drénu u 42letého muže se spontánním pneumotoraxem. Můžeme předpokládat trvání pneumotoraxu až 3 týdny (od první prezentace náhlé dušnosti a bolesti na hrudi). Patofyziologie tohoto plicního postižení nebyla zatím zcela objasněna, ale pravděpodobně hlavní roli v rozvoji RPE hraje poškození endotelu, které je následováno zvýšenou endoteliální permeabilitou během ischemicko-reperfuzního poranění plíce. Hlavní rizikové faktory pro rozvoj RPE jsou mladší věk (čím mladší pacient, tím větší riziko), ženské pohlaví, velikost kolapsu plíce, pneumotorax trvající déle než 24 hodin, reexpanze plíce do deseti minut, použití aktivního sání a v případě fluidotoraxu evakuace více než 2000 ml výpotku. U pacientů s těmito rizikovými faktory není vhodné iniciálně užít drenáže s aktivním sáním, přesto je tento postup v ČR běžný. Hrudní chirurgové užívají podtlakové drenáže častěji než pneumologové (70 % versus 52 %). Manifestace rozvíjejícího se RPE kolísá od benigního klinického průběhu (pacient bez subjektivních obtíží, ale s nálezem charakteristickým pro RPE na RTG plic) až k potenciálně letálnímu průběhu s rychle progredujícím respiračním selháním. U většiny pacientů se RPE vyvine během první hodiny reexpanze a postižena je ipsilaterální plíce. Jen velmi vzácně může být plicní edém bilatelární či kontralatelární. Léčba RPE je podpůrná a řídí se dle individuálního stavu pacienta, od pouhého monitorování až po umělou plicní ventilaci u závažnějších případů respiračního selhání. Zlatým standardem v léčbě RPE zůstává mechanická ventilace s pozitivním tlakem na konci exspiria (PEEP). (cs)
- eexpansion pulmonary oedema is a rare but possibly lethal complication of thoracic drainage for pneumothorax. Morbidity and mortality of this complication remains high (up to 20% of lethal cases) and as such deserves our attention. We report a case of ipsilateral left-sided pulmonary oedema following chest tube insertion in a 42-year-old male patient with spontaneous pneumothorax. Pneumothorax can be expected to last for up to 3 weeks (from the first presentation of sudden dyspnoea and chest pain). The pathophysiology of this lung affection has not yet been completely elucidated; the crucial role is probably played by damage to the endothelium which is followed by increased endothelial permeability during ischemia-reperfusion injury in a rapidly reexpanding lung. The main risk factors for the development of RPE are young age (the younger the patient, the higher the risk), the female sex, the degree of lung collapse, a pneumothorax that lasts more than 24 hours, a reexpansion of the lung in less than ten minutes, the use of a suction system, and - in cases of a pleural effusion - an evacuation volume of more than 2000 ml. Although in patients with these risk factors the administration of initial negative pressure should be avoided, this procedure remains common practice in pneumothorax treatment in the Czech Republic. Thoracic surgeons are more likely to use the suction system than pulmonologists (70% versus 52%). RPE manifestation ranges from benign clinical course (patients are free of complaints with only pathological chest radiography findings) to potentially lethal rapid respiratory failure with circulatory shock. Most patients develop RPE within 1 hour of expansion and the ipsilateral lung is affected. Only rarely can pulmonary oedema be bilateral, or in the contra-lateral lung. Treatment of RPE is supportive and depends on the individual patient's condition, ranging from mere monitoring to mechanical ventilation for serious cases. (en)
|
| Title
| - Reexpanzní edém plíce po drenáži dlouhotrvajícího spontánního pneumotoraxu - kazuistika
- Reexpanzní edém plíce po drenáži dlouhotrvajícího spontánního pneumotoraxu - kazuistika (cs)
- Reexpansion pulmonary oedema after drainage of a long-term spontaneous pneumothorax - a case report (en)
|
| skos:prefLabel
| - Reexpanzní edém plíce po drenáži dlouhotrvajícího spontánního pneumotoraxu - kazuistika
- Reexpanzní edém plíce po drenáži dlouhotrvajícího spontánního pneumotoraxu - kazuistika (cs)
- Reexpansion pulmonary oedema after drainage of a long-term spontaneous pneumothorax - a case report (en)
|
| skos:notation
| - RIV/00064203:_____/13:10188974!RIV14-MZ0-00064203
|
| http://linked.open...avai/riv/aktivita
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivity
| |
| http://linked.open...iv/cisloPeriodika
| |
| http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
| |
| http://linked.open...aciTvurceVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/druhVysledku
| |
| http://linked.open...iv/duvernostUdaju
| |
| http://linked.open...titaPredkladatele
| |
| http://linked.open...dnocenehoVysledku
| |
| http://linked.open...ai/riv/idVysledku
| - RIV/00064203:_____/13:10188974
|
| http://linked.open...riv/jazykVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/klicovaSlova
| - acute respiratory failure; pneumothorax; reexpansion pulmonary oedema (en)
|
| http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
| |
| http://linked.open...odStatuVydavatele
| |
| http://linked.open...ontrolniKodProRIV
| |
| http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
| |
| http://linked.open...in/vavai/riv/obor
| |
| http://linked.open...ichTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...cetTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...UplatneniVysledku
| |
| http://linked.open...v/svazekPeriodika
| |
| http://linked.open...iv/tvurceVysledku
| - Lischke, Robert
- Stolz, Alan
- Šimonek, Jan
- Myšíková, Dagmar
|
| issn
| |
| number of pages
| |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)