| Description
| - Prognostické skóre bylo vypracováno kombinací 7 parametrů, které jsou nezávislými ukazateli nepříznivé prognózy pacientů se srdečním selháním (CHSS) a renální insuficiencí. Ke každému parametru: glomerulární filtrace (GFR), ejekční levé komory (EF), index velikosti levé síně (LA), systolický tlak v plicnici (PAP), koncentrace hemoglobinu (Hb), albuminu (alb) a denní dávka furosemidu (FSM), byly přiřazeny body podle naměřené hodnoty, výsledné skóre vypočteno součtem bodů. Cílem práce bylo zhodnotit vývoj rizikového skóre u pacientů s kardiorenálním syndromem. Soubor tvořilo 20 pacientů, 6 žen a 14 mužů, EF LK < 45% a GFR <1 ml/sec/1.73m2. Byla provedena retrospektivní analýza prognostických ukazatelů mezi první (V1), následnou (V2) a poslední návštěvou (V3) v odborné ambulanci a vypočteno rizikové skóre. Průměrná doba sledování mezi V1 a V2 byla 60 dní, mezi V1 a V3 474 169 dne. K poklesu skóre došlo mezi V1 a V2 z 18,25 na 16,55 (p = 0,007), z ukazatelů byla významná změna pouze PAP z 49 na 37,5 mmHg, (p <0,01). Změna skóre mezi V2 a V3 byla rovněž významná (p < 0,05). Mezi V1 a V3 došlo ke změně skóre z 18,25 na 15,25 (p< 0,001), z ukazatelů byla významná změna rovněž u PAP (z 49 na 31,25 mmHg, p < 0,001), změny EF z 36,7% na 45,25 % a GFR z 0,48 na 0,51 ml/sec (p = 0,076 resp. p = 0,61) nebyly významné. Rizikové skóre bylo u pacientů s chronickým kardiorenálním syndromem významně sníženo v krátkém časovém období. Výsledky je nutno ověřit na větším souboru pacientů s delší dobou sledování.
- Prognostické skóre bylo vypracováno kombinací 7 parametrů, které jsou nezávislými ukazateli nepříznivé prognózy pacientů se srdečním selháním (CHSS) a renální insuficiencí. Ke každému parametru: glomerulární filtrace (GFR), ejekční levé komory (EF), index velikosti levé síně (LA), systolický tlak v plicnici (PAP), koncentrace hemoglobinu (Hb), albuminu (alb) a denní dávka furosemidu (FSM), byly přiřazeny body podle naměřené hodnoty, výsledné skóre vypočteno součtem bodů. Cílem práce bylo zhodnotit vývoj rizikového skóre u pacientů s kardiorenálním syndromem. Soubor tvořilo 20 pacientů, 6 žen a 14 mužů, EF LK < 45% a GFR <1 ml/sec/1.73m2. Byla provedena retrospektivní analýza prognostických ukazatelů mezi první (V1), následnou (V2) a poslední návštěvou (V3) v odborné ambulanci a vypočteno rizikové skóre. Průměrná doba sledování mezi V1 a V2 byla 60 dní, mezi V1 a V3 474 169 dne. K poklesu skóre došlo mezi V1 a V2 z 18,25 na 16,55 (p = 0,007), z ukazatelů byla významná změna pouze PAP z 49 na 37,5 mmHg, (p <0,01). Změna skóre mezi V2 a V3 byla rovněž významná (p < 0,05). Mezi V1 a V3 došlo ke změně skóre z 18,25 na 15,25 (p< 0,001), z ukazatelů byla významná změna rovněž u PAP (z 49 na 31,25 mmHg, p < 0,001), změny EF z 36,7% na 45,25 % a GFR z 0,48 na 0,51 ml/sec (p = 0,076 resp. p = 0,61) nebyly významné. Rizikové skóre bylo u pacientů s chronickým kardiorenálním syndromem významně sníženo v krátkém časovém období. Výsledky je nutno ověřit na větším souboru pacientů s delší dobou sledování. (cs)
- Prognostic score was established from independent prognostic parameters of patients with chronic heart failure (CHF) and impaired kidney function. Parameters included: estimated glomerulal filtration rate (eGFR), left ventricular ejection fraction (LV EF), left atrial index (LAi), estimated pulmonary artery pressure (ePAP), hemoglobin level (Hb), albumin concentration (alb) and furosemide daily dose (FSM). For each parameter, 4 points scale was given, and score calculated. Study purpose was to evaluate the developement of the prognostic risk score in 20 patiens with chronic cardiorenal syndrome (CRS), LV EF < 45%, eGFR < 1,0 ml/sec/1.73m2. Retrospective analysis of the prognostic parameters between first (V1), follow-up (V2) and the most recent (V3) clinic visits was performed. Risk score was calculated and the difference assessed with statistical t-test. Mean follow-up between V1 and V3 was 474 169 days. There was a significant risk score change between V1 and V2 (from 18,25 to 16,55, p = 0,007), significant was change of ePAP (from 49 to 37,5 mmHg, p <0,01). Score changed significantly between V1 and V3 (from 18,25 to 15,25, p< 0,001) too. ePAP changed from 49 to 31,25 mmHg, p < 0,001 between V1 and V3 too. Neither mean LV EF change (36,7% to 45,25 %), nor eGFR changed (0,48 to 0,51 ml/sec, p = 0,076 respectively p = 0,61) significantly between V1 and V3. Prognostic score in patients with chronic CRS significantly decreased during short term follow-up. Preliminary results should be confirmed in larger patients population during long term follow-up. (en)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)