| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| Description
| - Počátky vývoje spolků, sdružujících osoby věnující se motorismu, lze datovat mezi roky 1883 až 1900. Již zde se lze setkat s problémem definice motoristických spolků. Spolky tvořily jejich členové. To, kolik bude mít spolek členů, bylo důležitým faktorem pro stav financí. Spolky se lišily podle toho, zda se jednalo o spolky s jednací řečí českou, německou či utrakvisticky s oběma. Dalším faktorem byl region, ve kterém spolek působil (spolky regionální) či značka, jejichž uživatel spolek sdružoval (spolky kolem konkrétních automobilových či motocyklistických značek). V neposlední řadě byla důležitým faktorem i účast známých osobností (politici apod.) na spolkovém životě toho či onoho spolku. Všechny spolky sice vznikaly na základě spolkového zákona (č. 134/1867 RGBl.), nicméně při podrobnějším pohledu se v některých parametrech značně lišily např. způsobem volby členů, typologizací členstva, spolkovou symbolikou apod. Po celou dobu trvání RČS je ve spolcích rovněž znát jejich prorůstání s politikou. V německých spolcích se to projevilo jejich nacionalizací a hledáním inspirace v Německu (snaha vytvořit Sudetendeutsche Automobil-Club). V české oblasti se to projevilo např. zvolením brigádního generála Jaroslava Čížka předsedou AKRČS (1936). Ke sloučení spolků pod hlavičkou AKRČS došlo až za Druhé republiky, v době Protektorátu byl klub přetransformován do Národního autoklubu Čecha a Moravy. Stal se členem Národního souručenství a v roce 1942 byl zrušen. Jazykově německé spolky z území Protektorátu byly buď zrušeny rovněž, nebo se staly pobočkami DDAC. Obnovení AKRČS a jeho snaha navázání na předprotektorátní spolkovou správu bylo po roce 1945 již jen jeho labutí písní, neboť spolek sám byl po roce 1948 začleněn do Svazarmu a reorganizován v Dobrovolný svaz lidového motorismu, čímž se přerušila kontinuita způsobu práce ve sledované oblasti.
- Počátky vývoje spolků, sdružujících osoby věnující se motorismu, lze datovat mezi roky 1883 až 1900. Již zde se lze setkat s problémem definice motoristických spolků. Spolky tvořily jejich členové. To, kolik bude mít spolek členů, bylo důležitým faktorem pro stav financí. Spolky se lišily podle toho, zda se jednalo o spolky s jednací řečí českou, německou či utrakvisticky s oběma. Dalším faktorem byl region, ve kterém spolek působil (spolky regionální) či značka, jejichž uživatel spolek sdružoval (spolky kolem konkrétních automobilových či motocyklistických značek). V neposlední řadě byla důležitým faktorem i účast známých osobností (politici apod.) na spolkovém životě toho či onoho spolku. Všechny spolky sice vznikaly na základě spolkového zákona (č. 134/1867 RGBl.), nicméně při podrobnějším pohledu se v některých parametrech značně lišily např. způsobem volby členů, typologizací členstva, spolkovou symbolikou apod. Po celou dobu trvání RČS je ve spolcích rovněž znát jejich prorůstání s politikou. V německých spolcích se to projevilo jejich nacionalizací a hledáním inspirace v Německu (snaha vytvořit Sudetendeutsche Automobil-Club). V české oblasti se to projevilo např. zvolením brigádního generála Jaroslava Čížka předsedou AKRČS (1936). Ke sloučení spolků pod hlavičkou AKRČS došlo až za Druhé republiky, v době Protektorátu byl klub přetransformován do Národního autoklubu Čecha a Moravy. Stal se členem Národního souručenství a v roce 1942 byl zrušen. Jazykově německé spolky z území Protektorátu byly buď zrušeny rovněž, nebo se staly pobočkami DDAC. Obnovení AKRČS a jeho snaha navázání na předprotektorátní spolkovou správu bylo po roce 1945 již jen jeho labutí písní, neboť spolek sám byl po roce 1948 začleněn do Svazarmu a reorganizován v Dobrovolný svaz lidového motorismu, čímž se přerušila kontinuita způsobu práce ve sledované oblasti. (cs)
- The beginnings of clubs, uniting people devoted to motorism, can be dated back to 1883–1900. The problem of defining motoring clubs can be encountered as early as that time. The clubs were established by their members and the number of members was a factor determining club’s financial situation. The clubs differed in spoken language (Czech, German, and “utraquist” with both two languages). All the clubs were established on the basis of the association law (No. 134/1867 RGBl.); nevertheless, they differed in ways of voting, typologization of members, club symbolism, etc. In the development of motoring clubs, we can follow at least two domains: the clubs’ own activities and their links to politics. In the period of the “First Republic” we can follow mutual struggles of individual clubs, as well as they struggling with Autoklub republiky československé (AKRČS, Auto Club of the Czechoslovak Republic). During the whole existence of the “First Republic”, there was obvious clubs’ growth through politics. In German clubs, this manifested itself in their nationalization and looking for an inspiration in Germany (efforts for establishing Sudetendeutsche Automobil-Club). The German speaking clubs of the Protectorate territory were either also abolished or became subdivisions of the DDAC Auto Club. After 1945, reestablishment of the AKRČS and efforts to follow up with the pre-Protectorate club administration was only the club’s “swan song”. After 1948, the club was incorporated in the organization called Svazarm (Association for Cooperating with Army) and reorganized as Dobrovolný svaz lidového motorismu (Voluntary Union of Popular Motoring). (en)
|
| Title
| - Autonomy of Motoring Clubs – Known or Unknown? Selected Moments from the Development of Autonomy of Motoring Clubs up to 1945 (en)
- Motoristická spolková samospráva – známá, či neznámá? Vybrané momenty z vývoje motoristické spolkové samosprávy do roku 1945
- Motoristická spolková samospráva – známá, či neznámá? Vybrané momenty z vývoje motoristické spolkové samosprávy do roku 1945 (cs)
|
| skos:prefLabel
| - Autonomy of Motoring Clubs – Known or Unknown? Selected Moments from the Development of Autonomy of Motoring Clubs up to 1945 (en)
- Motoristická spolková samospráva – známá, či neznámá? Vybrané momenty z vývoje motoristické spolkové samosprávy do roku 1945
- Motoristická spolková samospráva – známá, či neznámá? Vybrané momenty z vývoje motoristické spolkové samosprávy do roku 1945 (cs)
|
| skos:notation
| - RIV/00023299:_____/12:#0000271!RIV13-MK0-00023299
|
| http://linked.open...avai/riv/aktivita
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivity
| |
| http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
| |
| http://linked.open...aciTvurceVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/druhVysledku
| |
| http://linked.open...iv/duvernostUdaju
| |
| http://linked.open...titaPredkladatele
| |
| http://linked.open...dnocenehoVysledku
| |
| http://linked.open...ai/riv/idVysledku
| - RIV/00023299:_____/12:#0000271
|
| http://linked.open...riv/jazykVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/klicovaSlova
| - Motoring Club; Czech; German; nationalization (en)
|
| http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
| |
| http://linked.open...ontrolniKodProRIV
| |
| http://linked.open...i/riv/mistoVydani
| |
| http://linked.open...vEdiceCisloSvazku
| - Práce z dějin techniky a přírodních věd 31
|
| http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
| - Automobilismus a šlechta v českých zemích 1894–1945
|
| http://linked.open...in/vavai/riv/obor
| |
| http://linked.open...ichTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...v/pocetStranKnihy
| |
| http://linked.open...cetTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...UplatneniVysledku
| |
| http://linked.open...iv/tvurceVysledku
| |
| number of pages
| |
| http://purl.org/ne...btex#hasPublisher
| |
| https://schema.org/isbn
| |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)