| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| Description
| - Kovárny se od počátku výroby a zpracování železa staly jeho nedílnou součástí . Pro trvalou poptávku po jednoduché podkovářské, kovářské i zámečnické výrobě a také po opravách starších železných výrobků, patřila kovárna k vybavenosti téměř každé vesnice, hospodářských usedlostí panství i měst a městeček. Na vesnici se preferovalo její umístění na návsi, později se dbalo i na požárně bezpečnostní hledisko, protože v kovárně se pracovalo s otevřeným ohněm. Kovárna většinou nebývala umístěna pod jednou střechou s chalupou kováře, ale obě stavby stávaly pokud možno ve vzájemné blízkosti. Pro výstavbu a provozování kovárny na vesnici se často spojilo několik majitelů zemědělských usedlostí. Půdorysně byla kovárna nejčastěji členěna dvojdílným způsobem se vstupem v čelní stěně. Uvnitř se nacházel pracovní prostor s topeništěm, výhní a měchem a před kovárnou plocha pro kování dobytka, zpravidla krytá podobně jako otevřená dřevěná veranda nebo zděné loubí. Většina mladších zděných kováren má přední manipulační prostor otevřený formací zděných klenutých oblouků. Nejznámější kovárny tohoto druhu vždy s jedním čelním klenutým obloukem a štítem doposud stojí v jižních Čechách. Architektonický a dispoziční vývoj závisel na technickém pokroku zpracování železa a měnil se i podle území Čech, kde byla postavena. Nejstarší zachované kovárny pochází z konce 18. století. Jako podkladový materiál sloužila fotodokumentace provedená pracovníky muzea v letech 1974 a 1994 a soupis nemovitých technických památek uložený v ÚSPP Praha.
- Kovárny se od počátku výroby a zpracování železa staly jeho nedílnou součástí . Pro trvalou poptávku po jednoduché podkovářské, kovářské i zámečnické výrobě a také po opravách starších železných výrobků, patřila kovárna k vybavenosti téměř každé vesnice, hospodářských usedlostí panství i měst a městeček. Na vesnici se preferovalo její umístění na návsi, později se dbalo i na požárně bezpečnostní hledisko, protože v kovárně se pracovalo s otevřeným ohněm. Kovárna většinou nebývala umístěna pod jednou střechou s chalupou kováře, ale obě stavby stávaly pokud možno ve vzájemné blízkosti. Pro výstavbu a provozování kovárny na vesnici se často spojilo několik majitelů zemědělských usedlostí. Půdorysně byla kovárna nejčastěji členěna dvojdílným způsobem se vstupem v čelní stěně. Uvnitř se nacházel pracovní prostor s topeništěm, výhní a měchem a před kovárnou plocha pro kování dobytka, zpravidla krytá podobně jako otevřená dřevěná veranda nebo zděné loubí. Většina mladších zděných kováren má přední manipulační prostor otevřený formací zděných klenutých oblouků. Nejznámější kovárny tohoto druhu vždy s jedním čelním klenutým obloukem a štítem doposud stojí v jižních Čechách. Architektonický a dispoziční vývoj závisel na technickém pokroku zpracování železa a měnil se i podle území Čech, kde byla postavena. Nejstarší zachované kovárny pochází z konce 18. století. Jako podkladový materiál sloužila fotodokumentace provedená pracovníky muzea v letech 1974 a 1994 a soupis nemovitých technických památek uložený v ÚSPP Praha. (cs)
- The smithy belonged to the common facilities of almost each village, of demesne farmsteads, as well as of town and small town farmsteads. This was due to the steady demand for simple farrier, blacksmith and locksmith production, and for repairs of older iron products. In the case of a village, location at the village square was preferred and, later, also the fire safety aspects were taken into account. Smithy usually was not under one roof together with the smith’s cottage, but was situated nearby. Several farmstead owners were often involved in building and operation of the smithy in a village.As regards the ground plan, the smithy was most often divided into two parts, with entrance in the front wall. The workplace inside contained furnace, forge and bellows; there was a site for shoeing in front of the smithy, which was usually roofed, similarly as an open wooden veranda or a built in bower. The majority of the younger and walled smithies have the front handling space open through a vaulted arch. The most famous smithies of this type have been preserved in South Bohemia; these always have a single front vaulted arch and a gable. Architectonic and dispositional development of smithies depended on the progress in processing of iron and varied also according to the regions in Bohemia. The oldest preserved smithies come from the end of the 18th century. The photo documentation, acquired by the stuff of the NTM in 1974 and 1994, and the register of immovable technical monuments, stored in the Prague Institute for Care of Historical Monuments (ÚSPP), served as the information sources. (en)
|
| Title
| - The Smithies in Bohemia (the History and Development) (en)
- Kovárny v Čechách (historie a vývoj)
- Kovárny v Čechách (historie a vývoj) (cs)
|
| skos:prefLabel
| - The Smithies in Bohemia (the History and Development) (en)
- Kovárny v Čechách (historie a vývoj)
- Kovárny v Čechách (historie a vývoj) (cs)
|
| skos:notation
| - RIV/00023299:_____/11:#0000225!RIV12-MK0-00023299
|
| http://linked.open...avai/riv/aktivita
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivity
| |
| http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
| |
| http://linked.open...aciTvurceVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/druhVysledku
| |
| http://linked.open...iv/duvernostUdaju
| |
| http://linked.open...titaPredkladatele
| |
| http://linked.open...dnocenehoVysledku
| |
| http://linked.open...ai/riv/idVysledku
| - RIV/00023299:_____/11:#0000225
|
| http://linked.open...riv/jazykVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/klicovaSlova
| |
| http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
| |
| http://linked.open...ontrolniKodProRIV
| |
| http://linked.open...i/riv/mistoVydani
| |
| http://linked.open...vEdiceCisloSvazku
| - Rozpravy Národního technického muzea v Praze 218, Dějiny vědy a techniky 16
|
| http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
| - Století Národního technického muzea
|
| http://linked.open...in/vavai/riv/obor
| |
| http://linked.open...ichTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...v/pocetStranKnihy
| |
| http://linked.open...cetTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...UplatneniVysledku
| |
| http://linked.open...iv/tvurceVysledku
| |
| number of pages
| |
| http://purl.org/ne...btex#hasPublisher
| |
| https://schema.org/isbn
| |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)