| Description
| - First mention about the Jiruš family from 1686 concerns the forester Matouš Jiruš at Křivoklát manor. His great-grandson František had sons Josef Vincenc and Vilém; Vincenc graduated in medicine, the others were foresters. There was another ancestry, to which belonged forester Jan Jiruš, his son Josef Jiruš, M. D., manorial physician at Křivoklát and the son of the latter Jindřich Jiruš, M. D. Vincenc’s son, Professor Bohuslav Jiruš died childless. Since 19th century family members gained good education; their cultural level was manifested by literary works in the form of diaries and memoirs. František Jiruš wrote his autobiography in 1846; Vincenc Jiruš´s diary from years 1829–62 exists in a typewritten excerpt. A typewritten copy of the diary of Vincens’daughter Anna from 1862 and 1864–67 is an interesting source of information about the life of Jiruš family, the society around 1860s and the history of Czech and German theatre in Prague. Typewritten memoirs of Vincenc’s great-granddaughter Eliška Motejlová, mother of Otakar Motejl, J. D., depict the life in the 1st half of the 20th century. The Jirušs were related through Vincenc’s mother-in-law Anna Jelenová with the Veselý family, in which intellectual qualities were combined with artistic talents, both for music and painting. Another related family were the Čermáks; the painter Jaroslav Čermák gained a European prestige. Alena Štěpánková-Veselá from the Molitorov ancestry of the Veselýs, organ virtuoso and professor of music, has been still pursuing her activities and at the occasion of her 90th birthday published her memoirs just now. (en)
- První písemná zmínka o rodině Jirušů, týkající se lesníka Matouše Jiruše na panství Křivoklát, je z roku 1686. Jeho pravnuk František Jiruš (1770–1847) měl syny Josefa (1806–1873), Vincence (1810–1884) a Viléma, z nichž Vincenc vystudoval medicínu, ostatní byli lesníci. K jiné linii rodu patřil lesník Jan Jiruš (1773–1860), jeho syn Dr. Josef Jiruš (1813–1874), vrchnostenský lékař na Křivoklátě, a jeho syn Dr. Jindřich Jiruš (1848–1922). Vincencův syn prof. Bohuslav Jiruš (1841–1901) zemřel bezdětný. Členové rodiny měli od 19. století dobré vzdělání, kulturní úroveň se projevovala i jejich literární činností ve formě deníků a pamětí. Vlastní životopis napsal 1846 František Jiruš. Deník, dochovaný ve strojopisném výtahu, si 1829–1962 vedl Dr. Vincenc Jiruš. Ve strojopisném opise je k dispozici deník Vincencovy dcery Anny z let 1862 a 1864–1867. Je zajímavým pramenem k životu Jirušovy rodiny, tehdejší společnosti a dějinám českého a německého divadla v Praze. Život 1. poloviny 20. století vykreslují strojopisné paměti Vincencovy pravnučky Elišky Motejlové, roz. Janotové (1907–1987), matky JUDr. Otakara Motejla (1932–2010). Prostřednictvím Vincencovy tchyně Anny Jelenové, roz. Veselé, byli Jirušovi spřízněni s rodinou Veselých, kde se intelektuální přednosti pojily s uměleckým nadáním, hudebním i výtvarným. Další spřízněnou rodinou byli Čermákovi, kde malíř Jaroslav Čermák (1839–1878) dosáhl evropského významu. Z molitorovské větve Veselých je dodnes umělecky činná prof. Alena Štěpánková-Veselá (*1913), varhanní virtuoska, která právě knižně vydala paměti u příležitosti svých 90. narozenin.
- První písemná zmínka o rodině Jirušů, týkající se lesníka Matouše Jiruše na panství Křivoklát, je z roku 1686. Jeho pravnuk František Jiruš (1770–1847) měl syny Josefa (1806–1873), Vincence (1810–1884) a Viléma, z nichž Vincenc vystudoval medicínu, ostatní byli lesníci. K jiné linii rodu patřil lesník Jan Jiruš (1773–1860), jeho syn Dr. Josef Jiruš (1813–1874), vrchnostenský lékař na Křivoklátě, a jeho syn Dr. Jindřich Jiruš (1848–1922). Vincencův syn prof. Bohuslav Jiruš (1841–1901) zemřel bezdětný. Členové rodiny měli od 19. století dobré vzdělání, kulturní úroveň se projevovala i jejich literární činností ve formě deníků a pamětí. Vlastní životopis napsal 1846 František Jiruš. Deník, dochovaný ve strojopisném výtahu, si 1829–1962 vedl Dr. Vincenc Jiruš. Ve strojopisném opise je k dispozici deník Vincencovy dcery Anny z let 1862 a 1864–1867. Je zajímavým pramenem k životu Jirušovy rodiny, tehdejší společnosti a dějinám českého a německého divadla v Praze. Život 1. poloviny 20. století vykreslují strojopisné paměti Vincencovy pravnučky Elišky Motejlové, roz. Janotové (1907–1987), matky JUDr. Otakara Motejla (1932–2010). Prostřednictvím Vincencovy tchyně Anny Jelenové, roz. Veselé, byli Jirušovi spřízněni s rodinou Veselých, kde se intelektuální přednosti pojily s uměleckým nadáním, hudebním i výtvarným. Další spřízněnou rodinou byli Čermákovi, kde malíř Jaroslav Čermák (1839–1878) dosáhl evropského významu. Z molitorovské větve Veselých je dodnes umělecky činná prof. Alena Štěpánková-Veselá (*1913), varhanní virtuoska, která právě knižně vydala paměti u příležitosti svých 90. narozenin. (cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)