Description
| - The paper issues from author´s dissertation devoted to the complex of murals in Prague sanctuaries from cca 1520-1637. The murals dating from 1605-1638, i. e. approximately the time of Škréta´s youth and apprenticeship, have no unifying element, created by hands of distinguished artists, who may work for the royal court (D. Alexius of Květná, H. G. Hering, M. Mayer, O. Musch), as well as by those of anonymous painters of low quality. They present pure renaissance, but also mannerist and early-baroque features, in some places all at the same time (as in the chapel of Martinic Palace). Sanctuaries decorated with murals belong partly to the Catholic church, partly to the Utraquists (church of Our Lady „Ad lacum“, church of St. Stephen) and Lutherans (church of Holy Saviour); churches of the later, however, are not deprived of their decorations after being taken over by the Catholics, only in some cases their murals are modified. (en)
- Příspěvek autora vychází z jeho diplomové a rigorozní práce, věnující se veškeré nástěnné malbě v pražských svatyních cca z let 1520-1637. Malby vzniklé v letech 1605-1638, tj. přibližně v době Škrétova mládí a učení, nemají žádný jednotící prvek, pocházejí jak z rukou významných, i dvorních malířů (D. Alexius z Květné, H.G. Hering, M. Mayer, O. Musch), tak od anonymních malířů nízké úrovně. Objevují se na nich čistě renesanční, ale i manýristické a raně barokní prvky, někdy vše současně na jednom místě, jako v kapli Martinického paláce. Vymalované svatyně náleží nejen katolické církvi, ale i utrakvistům (kostel P. Marie na louži, kostel sv. Štěpána ) a luteránům (kostel sv. Salvátora), po převzetí katolíky však nebývají tyto svatyně své výzdoby zbavovány, případně dochází pouze k doplnění jejich výmalby.
- Příspěvek autora vychází z jeho diplomové a rigorozní práce, věnující se veškeré nástěnné malbě v pražských svatyních cca z let 1520-1637. Malby vzniklé v letech 1605-1638, tj. přibližně v době Škrétova mládí a učení, nemají žádný jednotící prvek, pocházejí jak z rukou významných, i dvorních malířů (D. Alexius z Květné, H.G. Hering, M. Mayer, O. Musch), tak od anonymních malířů nízké úrovně. Objevují se na nich čistě renesanční, ale i manýristické a raně barokní prvky, někdy vše současně na jednom místě, jako v kapli Martinického paláce. Vymalované svatyně náleží nejen katolické církvi, ale i utrakvistům (kostel P. Marie na louži, kostel sv. Štěpána ) a luteránům (kostel sv. Salvátora), po převzetí katolíky však nebývají tyto svatyně své výzdoby zbavovány, případně dochází pouze k doplnění jejich výmalby. (cs)
|