V poslední době se vědecká pozornost zaměřuje na seismické ohrožení dotřesy velkých zemětřesení, jejichž časově-prostorová (pravděpodobnostní) předpověď se jeví jako nejnadějnější. Lze použít obdobný přístup jako při klasickém pravděpodobnostním odhadu seismického ohrožení hlavními otřesy, ovšem místo stacionárního Poissonovského modelu pro výskyt jevů se předpokládá nestacionární s průměrnou intenzitou výskytu danou zobecněným Omoriho zákonem. Hlavním cílem projektu bude vytvoření fyzikálně-matematických nástrojů pro rychlý odhad ohrožení dotřesy, které bude možno používat v (téměř) reálném čase. Mezi dvě hlavní ingredience takových odhadů patří: 1) pravděpodobnost výskytu dotřesů a 2) statistický popis pohybů půdy. Oba body budoupodrobně studovány. Mimo jiné bude studován vztah mezi intenzitou výskytu dotřesů a koseismickou změnou napětí pomocí fyzikálního modelu. Empirické útlumové křivky budou nahrazeny syntetickými, což umožní zahrnout jak model struktury tak aktivovaný zlom (cs)
In the last years the scientific attention has been drawn to seismic hazard due to large earthquakes' aftershocks, which spatial-temporal (probabilistic) prediction seems to be most promising. It is possible to utilize a similar approach as in the classical probabilistic seismic hazard assessment but instead of stationary Poissonian model a non-stationary one with mean occurrence rate governed by the generalized Omori's law is considered. The main aim of this project is to develop physical-mathematical tools for the hazard assessment, which could be used in (nearly) real time. The main two ingredients of such assessments are: 1) aftershock occurrence probabilities and 2) statistical description of ground motions. Both of these points will be thoroughly studied: possible physical relation between aftershock occurrence rate and co-seismic stress change will be studied, empirical attenuation relations will be replaced by synthetic ones, which enable inclusions of structural model (en)