V klinickém prostředí při přímém kontaktu s absorbenty CO2 (natronové vápno nebo hydroxid baria) se může sevofluran rozkládat za tvorby nízkých hladin substance A (pentafluoroisopropenyl fluorometyl éter (PIFE)), a stopových množství substance B (pentafluoromethoxy isopropyl fluorometyl éter (PMFE)). (cs)