salt:hasText
| - Terapie streptokinázou musí být obzvláště pečlivě zvažována a její průběh pečlivě monitorován u těchto stavů:
kardiopulmonální resuscitace a stav po masáži srdce
nádory spojené se zvýšeným rizikem krvácení
bronchiektázie se sklonem k hemoptýze
jícnové varixy
astma bronchiale
těžké poškození jater nebo těžká ledvinová insuficience
těžká cukrovka
u pacientů starších 75 let
nemoci urogenitálního traktu se sklonem ke krvácení
chronické onemocnění střev
menoragie (normální menstruační krvácení nepředstavuje kontraindikaci)
nedávný porod nebo potrat (streptokináza by neměla být podána dříve než za 10 dnů po porodu nebo potratu
dlouhodobá katetrizace
intubace
předchozí terapie antikoagulancii
předchozí terapie streptokinázou (v posledních 12 měsících,ve specifických případech i déle; titr antistreptokinázových protilátek > 300 IU streptokinázy na 1 ml krve) nebo u předchozí streptokokové infekce (např. akutní revmatická horečka)
Jelikož se antistreptokinázové protilátky tvoří mezi 5 dnem až 12 měsícem od doby prvního podání streptokinázy, opakované použití přípravků obsahujících streptokinázu může být spojeno se sníženou účinností a/nebo se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, zejména s možností anafylaktické reakce. Pacientkám užívajícím orální kontraceptiva, které jsou léčeny streptokinázou pro hlubokou žilní trombózu, by neměla být tato kontraceptiva vysazena, z důvodu rizika intrauterinního krvácení.
V následujících případech je odpověď na léčbu streptokinázou sporná:
- lokální intrakoronární lýza u srdečních infarktů starších 12 hodin
intravenózní léčba infarktu myokardu staršího 24 hodin
lokální léčba chronických arteriálních uzávěrů a embolických uzávěrů starších 6 týdnů
hluboká žilní trombóza trvající déle než 14 dní
V závislosti na dávce může terapie streptokinázou interferovat s laboratorními testy následujícím způsobem:
- redukovat čas lýzy euglobulinu
- prodlužovat trombinový čas (TT), protrombinový čas ( Quickův test) a aktivovaný
parciální tromboplastinový čas (aPTT)
snižovat hladinu plasminogenu a fibrinogenu
zvyšovat hladinu degradačních produktů fibrinogenu
redukovat hladinu α 2-makroglobulinu a α 2-antiplasminu
snižovat krevní a plasmatickou viskozitu
snižovat počet červených krvinek a agregaci krevních destiček
zvyšovat rychlost sedimentace erytrocytů
Monitorování pacienta:
Před zahájením terapie streptokinázou je třeba určit stav hemostatických parametrů pacienta prostřednictvím měření trombinového času (TT), parciálního tromboplastinového času (PTT), hematokritu a počtu trombocytů; je třeba přerušit podávání heparinu a TT by měl být nižší než dvojnásobek normální hodnoty.
Během léčby streptokinázou je třeba počítat s výrazným poklesem sérového fibrinogenu a vzestupem trombinového času. Srážecí parametry (TT a PTT) je třeba sledovat v intervalu asi 4 hodin. K prevenci retrombotizace postižených míst musí po každé léčbě streptokinázou následovat doléčení pomocí antikoagulancií a přípravky zabraňujícími agregaci trombocytů (zpočátku heparinem v dávce 500 – 1 000 IU/hod., poté orálně kumarinovými deriváty), přičemž je nutno vzít v úvahu možnost zvýšeného rizika krvácení během podání heparinu.
Reakci na trombolytickou léčbu heparinem je třeba kontrolovat sledováním TT (prodloužení TT 2 – 4krát) a PTT (prodloužení 1,5 – 2,5krát), léčbu kumarinovými deriváty pomocí Quickova testu. Účinky heparinů včetně nízkomolekulárních (LMW) heparinů je možno neutralizovat podáním protaminsulfátu. Před začátkem léčby by TT neměl být vyšší než dvojnásobek normální hodnoty. Celková doba trombolytické léčby by neměla překročit 5 dní vzhledem ke zvýšenému riziku alergických reakcí na základě stoupajícího titru protilátek v průběhu léčby streptokinázou.
(cs)
|