| salt:hasText
| - Thiamazol je aktivní metabolit karbimazolu, ale 1 mg thiamazolu není ekvivalentní 1 mg karbimazolu. To je třeba vzít v úvahu při zahájení léčby thiamazolem nebo v případě převodu z karbimazolu na thiamazol. Je třeba dodržovat následující doporučení týkající se dávkování.
Obecná doporučení pro dávkování
Dávkování u dospělých
V závislosti na závažnosti onemocnění a suplementaci jódem se léčba zahajuje obvykle denní dávkou thiamazolu od 10 do 40 mg. V mnoha případech může být dosaženo inhibice tvorby hormonů štítné žlázy úvodními dávkami 20 až maximálně 30 mg thiamazolu denně. U méně závažných případů nemusí být vyžadována úplná inhibiční dávka a proto může být zvážena nižší úvodní dávka. U závažnějších případů hypertyreózy může být nutná úvodní dávka 40 mg thiamazolu.
Dávka se upraví podle individuálních podmínek v závislosti na metabolickém stavu pacienta, který se stanoví podle vývoje hladin hormonů štítné žlázy.
Pro udržovací léčbu je doporučen některý z následujících postupů:
denní udržovací dávka 5 až 20 mg thiamazolu v kombinaci s levothyroxinem pro zabránění hypothyreóze,
monoterapie pomocí denních dávek 2,5 až 10 mg thiamazolu.
Jódem indukovaná hyperthyreóza může vyžadovat vyšší dávky.
Dávkování u dětí
Průměrná úvodní dávka u dětí je 0,5 mg thiamazolu/kg tělesné hmotnosti denně. Po normalizaci funkce štítné žlázy se dávka postupně sníží na nižší udržovací dávku, která závisí na metabolickém stavu pacienta. Aby nedošlo k hypothyreóze, může být nutná další léčba levothyroxinem.
Konzervativní léčba hyperthyreózy
Cílem léčby je dosažení euthyroidního metabolického stavu a dlouhodobé remise po limitované délce léčby. V závislosti na volbě léčených pacientů může být dosaženo jednoleté remise maximálně u 50 % případů. Udávaný výskyt remise se výrazně mění bez úplného objasnění základních důvodů. Faktory, které zde pravděpodobně působí, jsou typ hyperthyreózy (imunogenní nebo neimunogenní), délka léčby, dávka thiamazolu a rovněž přísun jódu v potravě a doplňcích stravy.
U konzervativní léčby hyperthyreózy je délka léčby obvykle 6 měsíců až 2 roky (v průměru 1 rok). Statisticky se možnost remise zvyšuje s délkou léčby. V případech, kdy není možné dosáhnout remise onemocnění a nelze použít stanovená terapeutická opatření, může být thiamazol podáván dlouhodobě v co nejnižší dávce bez nebo s malým množstvím levothyroxinu.
Pacienti s velkou strumou a utlačením trachey by měli podstoupit krátkodobou léčbu thiamazolem, protože dlouhodobé podávání může vyvolat růst strumy. Může být nutné provádět zvláště pečlivé monitorování léčby (hladina TSH, průměr trachey). Léčba má být kombinována s dalším podáváním levothyroxinu.
Předoperační léčba
Dočasné předléčení (v individuálních případech, po dobu 3 až 4 týdnů nebo déle) může pomoci v dosažení euthyroidního metabolického stavu, čímž se sníží riziko operace.
Chirurgická léčba by měla být provedena jakmile je pacient v euthyreóze. Jinak musí být podáván levothyroxin. Léčba může být ukončena den před operací.
Thiamazolem indukované zvýšení křehkosti a rizika krvácení tkáně štítné žlázy může být kompenzováno dalším předoperačním podáním jódu ve vysokých dávkách během posledních deseti dnů před chirurgickým výkonem (Plumerova jódová léčba).
Léčba před aplikací radiojódu
Dosažení euthyreózy před zahájením podávání radiojódu je důležité zvláště v těžkých případech hyperthyreózy, protože se v ojedinělých případech po takové léčbě bez předléčení vyskytla thyreotoxická krize.
Pozn.: Deriváty thionamidu mohou snížit citlivost tkáně štítné žlázy na aplikaci radiojódu. Při plánované terapii radiojódem musí být zabráněno aktivaci paranodulární tkáně autonomních adenomů pomocí předchozí léčby.
Přechodná léčba po aplikaci radiojódu
Délka léčby a dávkování musí být přizpůsobeny individuálně v závislosti na závažnosti klinického stavu a na odhadované době do zahájení účinnosti terapie radiojódem (asi 4 až 6 měsíců).
Preventivní léčba pacientů s rizikem vývoje hyperthyreózy jako výsledku podání látek obsahujících jód pro diagnostické účely
Denní dávky 10 až 20 mg thiamazolu a 1 g perchlorátu jsou obecně podávány po dobu asi 10 dnů (např. kontrastní látka vyloučená ledvinami). Délka léčby závisí na době, po kterou zůstává kontrastní látka v těle.
Zvláštní skupiny pacientů
U pacientů s nedostatečností funkce jater je snížená plasmatická clearance thiamazolu. Měla by tedy být udržována nejnižší možná dávka a pacienti by měli být pečlivě sledováni.
Protože nejsou k dispozici údaje týkající se farmakokinetiky thiamazolu u pacientů s poruchou funkce ledvin, je doporučena pečlivá individuální úprava dávkování za přísného sledování pacienta. Měla by být udržována co nejnižší možná dávka.
Ačkoli se neočekává žádná akumulace dávky u starších pacientů, je doporučena pečlivá individuální úprava dávkování za přísného sledování pacienta.
Způsob podání
Tablety se polykají celé s dostatečným množstvím tekutiny.
Během zahájení léčby hyperthyreózy vysokými dávkami by výše uvedené jednotlivé dávky měly být rozděleny a užívány v pravidelných intervalech v průběhu dne.
Udržovací dávka může být užívána najednou ráno během nebo po snídani.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)