| salt:hasText
| - Pokud není uvedeno jinak, následující údaje jsou převzaty z databáze celkové bezpečnosti zahrnující 812 pacientů se solidními nádory léčenými samotným paklitaxelem v klinických studiích. Protože populace pacientů s KS je velmi specifická, speciální část věnovaná výsledkům klinické studie 107 pacientů s KS je prezentována na konci této části.
Četnost a závažnost nežádoucích účinků je zhruba stejná u pacientů, kteří paklitaxel dostávají k léčbě karcinomu plic, karcinomu ovaria nebo karcinomu prsu. Pozorované toxické účinky nebyly jednoznačně ovlivněny věkem.
Nejčastějším nežádoucím účinkem byl útlum kostní dřeně.
Těžká neutropenie (tj. < 500 buněk/mm3) se vyskytla u 28% pacientů, nebyla však spojena s horečnatými stavy. Pouze u 1% pacientů těžká neutropenie setrvala po 7 dní anebo déle.
Trombocytopenie vznikla u 11% pacientů, u 3% dosáhl pokles počtu destiček alespoň jednou během studie na hodnotu < 50 000 trombocytů/mm3.
Anémie se sice projevila u 64% pacientů, závažná (koncentrace Hb < 5 mmol/l) však byla jen u 6%. Incidence a závažnost anémie má zřetelnou závislost na výchozích hodnotách hemoglobinu před zahájením terapie.
Neurotoxicita, především periferní neuropatie projevující se častěji a závažněji při dávkování 175 mg/m2 v 3 hodinové infuzi (neurotoxicita v 85%, v 15% těžká) než při dávkování 135 mg/m2 ve 24 hodinové infuzi (periferní neuropatie ve 25%, ve 3% závažná) při kombinaci přípravku s obsahem paklitaxelu s cis-platinou. U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic a ovariálním karcinomem léčených přípravkem s paklitaxelem v 3 hodinové infuzi s následným podáním cis-platiny byl výskyt závažné neurotoxicity zřetelně vyšší. V některých případech byla periferní neuropatie příčinou přerušení léčby pklitaxelem. Senzorické příznaky se obvykle zlepšily anebo vymizely po několikaměsíčním přerušení aplikace přípravku s paklitaxelem. Preexistující neuropatie, vzniklé po jiném předchozím léčení, nepředstavují kontraindikaci terapie přípravkem paklitaxel .
Artralgie nebo myalgie se vyskytly u 60% pacientů, závažné byly u 13% nemocných.
Výrazné reakce přecitlivělosti, případně s velice vážnými následky (definovanými jako hypotenze vyžadující terapii, angioneurotický edém, respirační distres vyžadující podání bronchodilatancií, generalizovaná urtikarie) se objevily u 2 pacientů (< 1%). U 34% pacientů (tj. v 17% veškerých provedených cyklů) se vyvinuly méně významné reakce přecitlivělosti, zejména zarudnutí a exantém, které nevyžadovaly terapii ani nebránily v pokračování léčby přípravkem s obsahem paklitaxelu .
Lokální reakce v místě injekce se mohou v průběhu infuze projevit jako místní edém, bolestivost, erytém a indurace, příležitosně extravazace s následnou celulitidou a diskolorace kůže. Odlupování nebo drolení kůže bylo rovněž zaznamenáno, někdy ve vztahu k extravazaci. Vzácně byly zaznamenány případy lokální reakce v místě předchozí extravazace po podání přípravku OncoTax do jiného místa, tzv. "recall". Specifická terapie extravazací není tč. známa.
V následující tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky související s podáváním samotného přípravku s obsahem paklitaxelu ve formě 3 hodinové infuze pacientům s metastazujícími nádory (812 pacientů léčených v rámci klinických studií) a ty, které byly hlášeny v průběhu post-marketingového sledování* přípravku s obsahem paklitaxelu .
Frekvence výskytu níže uvedených nežádoucích účinků je definována následujícím způsobem:
Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100, <1/10), méně časté (≥1/1000, <1/100), vzácné (≥/10 000, <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000).
Infekční a parazitární onemocnění:
Velmi časté: infekce (hlavně močových cest a horních cest dýchacích) s ohlášenými případy úmrtí.
Méně časté: septický šok.
Vzácné*: pneumonie, peritonitis, sepse.
Poruchy krve a lymfatického systému:
Velmi časté: myelosuprese, neutropenie, anemie, trombocytopenie, leukopenie, krvácení.
Vzácné: febrilní neutropenie.
Velmi vzácné*: akutní myelodní leukemie, myelodysplastický syndrom.
Poruchy imunitního systému:
Velmi časté: méně závažné reakce přecitlivělosti (zarudnutí, exantém).
Méně časté: výrazné reakce přecitlivělosti vyžadující léčbu (např. hypotenze, angioneurotický edém, respirační tíseň, generalizovaná urtikárie, zimnice, bolesti zad a hrudníku, tachykardie, bolesti břicha, bolesti končetin, pocení a hypertenze).
Vzácné*: anafylaktická reakce.
Velmi vzácné*: anafylaktický šok.
Poruchy metabolismu a výživy:
Velmi vzácné*: anorexie.
Psychiatrické poruchy:
Velmi vzácné*: stav zmatenosti.
Poruchy nervového systému:
Velmi časté: neurotoxicita (hlavně periferní neuropatie).
Vzácné*: motorická neuropatie (s výslednou méně závažnou distální slabostí).
Velmi vzácné*: autonomní neuropatie (projevující se paralytickým ileem a ortostatickou hypotenzí), záchvaty grand mal, křeče, encefalopatie, závratě, bolest hlavy, ataxie.
Oční poruchy:
Velmi vzácné*: poruchy zrakového nervu nebo zraku (scintilační skotom) hlavně u pacientů léčených vyššími dávkami, než jsou doporučené.
Ušní poruchy:
Velmi vzácné*: ototoxicita, ztráta sluchu, tinnitus, vertigo.
Srdeční poruchy:
Časté: bradykardie.
Méně časté: kardiomyopatie, asymptomatická ventrikulární tachykardie, tachykardie s bigeminií, AV blok a synkopa, infarkt myokardu.
Velmi vzácné*: fibrilace síní, supraventrikulární tachykardie.
Cévní poruchy:
Velmi časté: hypotenze.
Méně časté: hypertenze, trombóza, tromboflebitida.
Velmi vzácné*: šok.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Vzácné*: dyspnoe, pleurální výpotek, intersticiální pneumonie, plicní fibróza, plicní embolie, selhání dýchání.
Velmi vzácné*: kašel.
Gastrointestinální poruchy:
Velmi časté: nevolnost, zvracení, průjem, zánět sliznic.
Vzácné: střevní neprůchodnost nebo perforace střev, ischemická kolitida, pankreatitida.
Velmi vzácné: mesenterická trombóza, ezofagitida, zácpa, ascites, neutropenická kolitida, pseudomembranosní kolitida.
Poruchy jater a žlučových cest:
Velmi vzácné*: jaterní nekróza a hepatoencefalopatie (s hlášenými případy úmrtí u obou).
Poruchy kůže a podkoží:
Velmi časté: alopecie.
Časté: přechodné mírné změny na nehtech a kůži.
Vzácné*: pruritus, exantém, erytém.
Velmi vzácné*: Stevens-Johnsonův syndrom, exfoliativní dermatitida, epidermální nekrolýza, erythema multiforme, urtikárie, onycholýza (pacient by měl během terapie nosit ochranné pomůcky proti slunečnímu záření na rukou a nohou).
Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně:
Velmi časté: artralgie, myalgie.
Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání:
Časté: reakce v místě vpichu (lokalizovaný edém, bolestivost, erytém, indurace, občas může extravazace vyústit až do celulitidy, kožní fibróza a nekróza).
Vzácné*: astenie, horečka, dehydratace, edém, malátnost.
Abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde:
Časté: výrazné zvýšení hodnot AST a alkalické fosfatázy.
Méně časté: výrazné zvýšení hodnot bilirubinu.
Vzácné: zvýšení hodnot kreatininu v krvi.
Pozn.: u pacientů s karcinomem prsu užívajících paklitaxel jako adjuvantní léčbu po předcházející AC terapii byla zaznamenána neurosenzorická toxicita, hypersenzitivní reakce, artralgie/myalgie, anémie, infekce, horečka, nauzea, zvracení a průjem častěji než u pacientek užívajících samotnou AC léčbu. Frekvence těchto nežádoucích reakcí je však shodná s použitím samotného přípravku s paklitaxelem tak, jak bylo uvedeno v předchozí části.
Kombinovaná léčba
Následující údaje jsou převzaty ze dvou rozsáhlých studií primární chemoterapie karcinomu ovaria (paklitaxel + cis-platina: více než 1050 pacientek), ze dvou studií fáze III primární léčby metastazujícího karcinomu prsu: jedna testovaná kombinace s doxorubicunem (paklitaxel + doxorubicin: 267 pacientek); druhá testovaná kombinace s trastuzumabem (paklitaxel + trastuzumab: 188 pacientek) a ze dvou studií fáze III léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (paklitaxel + cis-platina: více než 360 pacientů) (viz bod 5.1.).
V primární léčbě karcinomu ovaria formou 3 hodinové infuze přípravku s paklitaxelem s následným podáním cis-platiny se vyskytla neurotoxicita, artralgie, myalgie a hypersenzitivita častěji a byla závažnějšího charakteru než u pacientek léčených cyklofosfamidem s následným podáním cis-platiny. Myelosuprese se zdála být méně častá a méně závažná při léčbě přípravkem s paklitaxelem ve formě 3 hodinové infuze s následným podáním cis-platiny v porovnání s léčbou cyklofosfamidem s následným podáním cis-platiny.
V průběhu primární chemoterapie metastazujícího karcinomu prsu se vyskytla neutropenie, anemie, periferní neuropatie, artralgie/myalgie, astenie, horečka a průjmy častěji a s větší intenzitou než když se 3 hodinová infuze přípravku s paklitaxelem (220 mg/m2) podávala 24 hodin po doxorubicinu (50 mg/m2) v porovnání se standardní FAC terapií (5-FU 500 mg/m2, doxorubicin 50 mg/m2, cyklofosfamid 500 mg/m2). Nauzea a zvracení se vyskytly méně často a byly méně závažné v režimu paklitaxel (220 mg/m2)/doxorubicin (50 mg/m2) v porovnání se standardním FAC režimem. Použití kortikoidů může snižovat četnost a závažnost nauzei a zvracení při použití kombinace paklitaxel /doxorubicin.
Při podávání přípravku s paklitaxelem v kombinaci s trastuzumabem ve formě 3 hodinové infuze v primární léčbě pacientek s metastazujícím karcinomem prsu se objevily následující nežádoucí účinky (bez ohledu na vztah k oběma přípravkům) častěji než při podání samotného přípravku s paklitaxelem :
Selhání srdce (8% vs. 1%), infekce (46% vs. 27%), zimnice (42% vs. 4%), horečka (47% vs. 23%), kašel (42% vs. 22%), exantém (39% vs.18%), artralgie (37% vs. 21%), tachykardie (12% vs. 4%), průjem (45% vs.30%), hypertenze (11% vs.3%), epistaxe (18% vs.4%), akné (11% vs. 3%), herpes simplex (12% vs. 3%), náhodné poranění (13% vs.3%), nespavost (25% vs. 13%), rýma (22% vs. 5%), sinusitida (21% vs.7%) a reakce v místě vpichu (7% vs.1%). Některé rozdíly ve frekvenci výskytu nežádoucích účinků mohou být způsobené rozdílnou délkou léčby a vyšším počtem pacientek léčených kombinací paklitaxel /trastuzumab v porovnání s aplikací samotného přípravku s paklitaxelem. Poměr výskytu závažných reakcí při použití kombinace obou přípravků byl podobný jako při léčbě samotným přípravkem s paklitaxelem .
Při podávání doxorubicinu v kombinaci s přípravkem s paklitaxelem u metastazujícího karcinomu prsu byly pozorovány abnormality srdeční kontrakce (≥20% snížení ejekční frakce levé komory) u 15% pacientů ve srovnání s 10% pacientů léčených ve standardním FAC režimu. Městnavé srdeční selhání bylo pozorováno u < 1% pacientů v obou ramenech paklitaxel/ doxorubicin a ve standardním FAC rameni.
Podávání trastuzumabu v kombinaci s přípravkem s obsahem paklitaxelu pacientům, kteří byli v minulosti léčeni antracyklinem, vedlo k vyšší frekvenci a závažnosti výskytu srdečních dysfunkcí ve srovnání s pacienty léčenými pouze paklitaxelem (NYHA třída I/II 10% ve srovnání s 0%; NYHA třída III/IV 2% ve srovnání s 1%) a vzácně souviselo s fatálním průběhem (viz Souhrn údajů o přípravku trastuzumab). S výjimkou těchto vzácných případů pacienti odpovídali na léčbu přiměřeně.
Radiační pneumonitida se vyskytla u pacientů současně léčených radioterapií.
Kaposiho sarkom související s AIDS
Podle klinické studie zahrnující 107 pacientů je u pacientů s Kaposiho sarkomem kromě hematologických a hepatálních nežádoucích účinků (viz níže) frekvence a závažnost nežádoucích účinků obecně podobná jako u pacientů léčených paklitaxelem v monoterapii u jiných solidních nádorů.
Poruchy krve a lymfatického systému: hlavním limitujícím faktorem toxické dávky byl útlum kostní dřeně. Neutropenie je nejdůležitější hematologická toxicita. V průběhu prvního terapeutického cyklu byla těžká neutropenie (< 500 buněk/mm3) pozorována u 20% pacientů. V průběhu celého období léčby byla těžká neutropenie pozorována u 39% pacientů. Neutropenie byla přítomna během > 7 dní u 41% a během 30-35 dní u 8% pacientů. U všech sledovaných pacientů byla pozorována během 35 dní. Incidence neutropenie stupně 4 přetrvávající déle než 7 dní byla 22%.
Febrilní neutropenie ve vztahu k paklitaxelu se vyskytla u 14% pacientů a u 1,3% léčebných cyklů. V průběhu podávání paklitaxelu byly zaznamenány 3 fatální septické episody (2,8%) vztahující se k podávání tohoto léku.
Trombocytopenie byla pozorována u 50% pacientů a těžká (< 50 000 buněk/mm3) byla u 9% pacientů. Pouze u 14% pacientů poklesl v průběhu léčby počet trombocytů pod 75 000 buněk/mm3 nejméně jednou. Krvácivé stavy se ve vztahu paklitaxelu vyskytly u < 3% pacientů, ale episody krvácení byly pouze lokalizované.
Anémie (Hb < 11 g/dl) byla pozorována u 61% pacientů a těžká anémie (Hb < 8 g/dl) u 10% pacientů. Nutnost krevních transfuzí si vyžadoval stav 21% pacientů.
Poruchy jater a žlučových cest
Mezi pacienty (více než v 50% užívajících inhibitory proteáz) s normální jaterní funkcí mělo 28% zvýšenou hladinu bilirubinu, 43% zvýšenou hladinu alkalické fosfatázy a 44% zvýšenou hladinu AST. U každého z těchto parametrů bylo zvýšení závažné v 1% případů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)