| salt:hasText
| - Přípravek se pro nedostatek zkušeností nepodává dětem.
Pro užívání přípravku nemocnými, kteří trpí cukrovkou nebo dnou, musí být závažné důvody.
Hyperkalémie
Hyperkalémie, tj. hladiny kalia v séru vyšší než 5,5 mmol/l, se vyskytla u pacientů užívajících buď hydrochlorid amiloridu samotný nebo v kombinaci s diuretiky, a to zvláště u starších jedinců, diabetiků a u hospitalizovaných pacientů s cirhózou jater nebo edémy kardiálního původu a poškozením funkce ledvin, jejichž stav byl vážný nebo byli léčeni intenzivní diuretickou léčbou. Jelikož se u těchto pacientů vyskytly i případy s fatálním koncem, měly by být u těchto pacientů pečlivě monitorovány klinické, laboratorní a elektrokardiografické známky hyperkalémie a acidózy. Jelikož hyperkalémie nemusí být vždy provázena abnormalitami EKG, je důležité monitorování hladin kalia v séru.
Varovné známky a příznaky hyperkalémie jsou parestézie, svalová slabost, únava, chabá paralýza končetin, bradykardie, šok a abnormality EKG.
Abnormality EKG u hyperkalémie jsou charakterizovány především úzkými hrotitými T vlnami nebo zvýšením oproti předchozím záznamům. Může se vyskytnout i snížení vlny R a prohloubení vlny S, rozšíření a dokonce vymizení vlny P, progredující rozšíření komplexu QRS, prodloužení intervalu PR a deprese ST.
Při vzniku hyperkalémie u pacientů užívajících APO-AMILZIDE 5/50 mg musí být přípravek okamžitě vysazen. Při hladinách kalia v séru vyšších než 6,5 mmol/l by hladiny kalia měly být sníženy aktivními postupy, k nimž patří intravenózní podání roztoku bikarbonátu sodného nebo perorální či parenterální podání glukózy a rychle působícího přípravku inzulínu. Možné je též podat polystyrénsulfonát sodný, a to buď perorálně nebo jako klyzma. U pacientů s perzistující hyperkalémií může být nutná dialýza.
Diabetes mellitus
U diabetiků se hyperkalémie při užívání hydrochloridu amiloridu vyskytuje běžně, a to zvláště u pacientů s chronickým onemocněním ledvin nebo prerenální azotémií. V této poslední skupině se vyskytla i úmrtí. Jestliže je podávání hydrochloridu amiloridu považováno u diabetiků nebo u pacientů s podezřením na diabetes za nezbytné, měl by jim být podáván opatrně a teprve po zjištění stavu funkce ledvin. Během léčby je nutné pečlivé monitorování hladin kalia v séru.
Jeden pacient se špatně kontrolovaným diabetem, u něhož vznikla těžká hyperkalémie, zemřel po dvou opakovaných intravenózních glukózových tolerančních testech. Hydrochlorid amiloridu by proto měl být vysazen alespoň 3 dny před provedením glukózových tolerančních testů.
Vzhledem k přítomnosti hydrochlorothiazidu v APO-AMILZIDE 5/50 mg může být u diabetiků zvýšena, snížena nebo nezměněna potřeba inzulínu. Latentní diabetes mellitus se může stát zjevným během léčby thiazidovými diuretiky.
Metabolická nebo respirační acidóza
Antikaliuretická terapie by měla být zavedena opatrně u pacientů, u nichž může vzniknout respirační nebo metabolická acidóza, jako jsou pacienti s kardiopulmonálním onemocněním nebo diabetici. Při podávání APO-AMILZIDE 5/50 mg těmto pacientům je nezbytné časté monitorování acidobazické rovnováhy. Posun v acidobazické rovnováze mění poměr mezi extracelulárním a intracelulárním kaliem a rozvoj acidózy může být provázen rychlým zvýšením hladin kalia v séru.
Porušené funkce ledvin
Pacientům s poruchami funkce ledvin jinými, než jsou uvedeny v odstavci Kontraindikace a těm, kteří mají hladiny BUN, kreatininu a močoviny zvýšené, by měl být APO-AMILZIDE 5/50 mg podáván pouze za pečlivého monitorování hladin elektrolytů, kreatininu a BUN v séru. Retence kalia provázející užívání APO-AMILZIDE 5/50 mg může být zesílena v přítomnosti poruchy funkce ledvin a může vyústit v rychlý rozvoj hyperkalémie.
U pacientů s poruchami funkce ledvin bylo pozorováno prodloužení exkrece hydrochloridu amiloridu.
Nerovnováha elektrolytů a zvýšení BUN
Při užívání APO-AMILZIDE 5/50 mg může vzniknout hyponatrémie a hypochlorémie. Může vzniknout i hypokalémie, ačkoli méně často než při užívání samotných thiazidových diuretik. Deficit chloridu je obvykle mírný a může být upraven podáním chloridu amonného (s výjimkou pacientů s onemocněním jater). Výraznou prevencí je příjem soli v rozsahu blízkém normálu. Zvýšení hladin BUN obvykle provázelo intenzivní eliminaci tekutin, zvláště při podávání diuretických kombinací vážně nemocným pacientům, jako jsou pacienti s cirhózou jater s ascitem a metabolickou alkalózou nebo pacienti s rezistentními edémy. Při podávání APO-AMILZIDE 5/50 mg je proto důležité pečlivé monitorování hladin BUN a elektrolytů v séru. U pacientů s poruchami funkce ledvin může být vznik azotémie urychlen nebo může být azotémie zvýšena hydrochlorothiazidem. Je tedy nezbytné pečlivé monitorování těchto pacientů. Při zvýšené azotémii a při oligúrii během léčby by měl být APO-AMILZIDE 5/50 mg vysazen.
Účinky spojené s diurézou u pacientů s cirhózou jater
Pacienti s cirhózou jater s ascitem nesnášejí akutní změny rovnováhy elektrolytů a často se u nich vyskytuje preexistující hypokalémie provázející sekundární hyperaldosteronismus. Při perorální diuretické léčbě by měli být tito pacienti pečlivě monitorováni a diuréza by měla být postupná.
V souvislosti s podáváním hydrochloridu amiloridu byla popsána hepatální encefalopatie projevující se tremorem, zmateností, kómatem.
U pacientů s jaterní cirhózou, kteří užívali samotný hydrochlorid amiloridu, došlo v několika případech ke zintenzivnění žloutenky provázející základní onemocnění. Vztah k léčivu je však nejasný.
Různé
Thiazidy mohou snižovat hladiny PBI v séru bez známek poruchy funkce štítné žlázy.
Hydrochlorothiazid snižuje exkreci vápníku a zvyšuje exkreci hořčíku.
U několika pacientů s dlouhodobou léčbou thiazidy byly pozorovány patologické změny parathyreoidey s hyperkalcémií a hypofosfatémií. Obvyklé komplikace hyperparathyroidismu jako jsou renální lithiáza, resorpce kostí nebo peptické vředy se nevyskytly. Thiazidy by měly být vysazeny před prováděním testů funkce parathyroidey.
Může se vyskytnout hyperurikémie nebo může být urychlen rozvoj dny.
U pacientů by měl být pravidelně sledován možný výskyt dysfunkce jater, idiosynkratických reakcí nebo krevních dyskrázií.
Mohou vzniknout hypersenzitivní reakce vůči thiazidům, a to i u pacientů bez alergií nebo bronchiálního astmatu v anamnéze.
U thiazidů byla popsána možnost exacerbace nebo aktivace systémového lupus erytematodes.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)