| salt:hasText
| - Akutní toxicita
Hodnoty středních letálních dávek (LD50) získané u myší a potkanů po intravenózním podání levofloxacinu byly v rozmezí 250–400 mg/kg; u psů činila hodnota LD50 přibližně 200 mg/kg, přičemž jedno ze dvou zvířat po podání této dávky zemřelo.
Toxicita při opakovaném podávání
Jednoměsíční studie při intravenózním podávání byly provedeny u potkanů (20, 60, 180 mg/kg/den) a opic (10, 25, 63 mg/kg/den), u potkanů byla také provedena tříměsíční studie (10, 30, 90 mg/kg/den).
Na základě studií u potkanů bylo stanoveno, že „Hladiny bez projevů nežádoucích účinků“ (NOEL) činily příslušně 20 a 30 mg/kg/den při provádění jednoměsíčních a tříměsíčních studií. U dávek 20 mg/kg/den a vyšších byla v obou studiích pozorována v moči depozita krystalů. Vysoké dávky (180 mg/kg/den po dobu jednoho měsíce nebo 30 mg/kg/den a vyšší po dobu 3 měsíců) nepatrně snižovaly konzumaci potravy a nárůst tělesné hmotnosti. Hematologické vyšetření prokázalo pokles erytrocytů a zvýšení leukocytů a retikulocytů na konci 1měsíční studie, ale nikoli na konci 3měsíční studie.
Hladiny bez projevů nežádoucích účinků (NOEL) byly ve studii u opic stanoveny na 63 mg/kg/den při pouze mírném snížení příjmu potravy a vody při podávání této dávky.
Reprodukční toxicita
Levofloxacin v dávkách 360 mg/kg/den perorálně nebo až 100 mg/kg/den intravenózně nevyvolal u potkanů žádné poškození fertility nebo reprodukčních funkcí.
Při perorálních dávkách 810 mg/kg/den a intravenózních dávkách 160 mg/kg/den neměl levofloxacin u potkanů žádné teratogenní účinky. Teratogenita nebyla pozorována u králíků při perorálně podávaných dávkách až 50 mg/kg/den a intravenózně podávaných dávkách až 25 mg/kg/den.
Levofloxacin neměl žádný vliv na fertilitu a jeho jediným účinkem na plod bylo opožděné zrání jako výsledek maternální toxicity.
Genotoxicita
Levofloxacin nevyvolal žádné genové mutace bakteriálních buněk ani buněk savců. Vyvolal však chromozomové aberace u plicních buněk čínských křečků in vitro v dávkách 100 g/ml nebo vyšších při absenci metabolické aktivace. Testy in vivo (mikronukleus, výměna sesterských chromatid, neplánovaná syntéza DNA, dominantní letální testy) neprokázaly žádný genotoxický potenciál.
Fototoxický potenciál
Studie na myších prokázaly, že po perorálním i intravenózním podávání má levofloxacin fototoxický účinek pouze při velmi vysokých dávkách. Levofloxacin nevykázal jakékoliv známky genotoxického potenciálu při vyšetření fotomutagenity a snížil rozvoj tumorů při vyšetření fotokarcinogenity.
Karcinogenní potenciál
Ve dvouleté studii u potkanů nebyl prokázán karcinogenní potenciál při podávání v potravě (0, 10, 30 a 100 mg/kg/den).
Artikulární toxicita
Stejně jako ostatní fluorochinolony vykazoval levofloxacin u potkanů a psů vliv na chrupavky (tvorba puchýřků a dutin). Tyto nálezy byly výraznější u mladých zvířat.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)