salt:hasText
| - 4.8.1 Pro diagnostické aplikace
Po diagnostické aplikaci jodidu (131I) sodného nejsou známy žádné nežádoucí účinky.
4.8.2 Pro terapeutické aplikace
Časné nežádoucí účinky
Terapeutické aktivity 131I mohou přechodně zhoršit již existující hyperthyreózu. Vyšší hodnoty radioaktivity mohou způsobit gastrointestinální poruchy, obyčejně během prvních hodin nebodní po aplikaci (až 67%) bez provedení preventivních opatření). Symptomatickou medikací je možné těmto účinkům zabránit nebo je odstranit.
Zejména vyšší aplikované aktivity (při rozsáhlých nebo maligních strumách) mohou po 1 - 3 dnech způsobit přechodné zánětlivé procesy štítné žlázy (thyreoitida, zánět strumy), tracheální sliznice (tracheitida) s možností těžkého tracheálního zúžení, obzvláště v případě již existující stenózy. Může nastat zánět slinných žláz (sialadenitida) se zduřením, bolestí žláz, částečnou ztrátou chuti a suchem v ústech (10 % v případě preventivních opatření, 60 % bez preventivních opatření). Většina případů je reversibilní buď spontánně nebo po aplikaci antiflogistik, popř. pomocí jiných opatření.
Ojediněle byly popsány případy ztráty chuti, sucha v ústech s následnou ztrátou zubů, v závislosti na dávce. Radiační zátěž slinných žláz je možné omezit stimulací vylučování slin kyselými sloučeninami.
V případě terapie metastáz karcinomu štítné žlázy v CNS je nutné vzít v úvahu možnost místního edému mozku.
Pozdní nežádoucí účinky
Jako pozdní účinek terapie benigních onemocnění štítné žlázy radiojódem může nastat hypothyreóza, závislá na dávce. Je potřebné pravidelné sledování pacienta s kontrolou funkce štítné žlázy a eventuální nasazení substituční terapie. Podle charakteru onemocnění a stavu pacienta může být nástup hypothyreózy po terapii otázkou týdnů (např. při odstranění rozsáhlých autonomních adenomů bez dostatečného množství funkční thyreoidní tkáně) nebo se může objevit po několika měsících a letech. Incidence časné nebo pozdní hypothyreózy je závislá na dávce a uvádí se v rozmezí 2-70%. Nejnovější práce uvádějí o několik procent vyšší incidenci vzhledem k případům pozdních hypothyreóz.
Zřídka byly pozorovány případy přechodného hypoparathyreoidismu, příznaky je nutno sledovat a nasadit substituční léčbu.
Po aplikaci velmi vysoké aktivity nebo po opakované terapii vysokými dávkami radiojódu je možný výskyt pozdního reverzibilního nebo zcela výjimečně ireverzibilního útlumu kostní dřeně, s izolovanou trombocytopenií a erytrocytopenií, končící úmrtím. Často je pozorována přechodná leukocytóza.
Po aplikaci vysokých aktivit radiojódu (( 37 GBq) při maligních strumách jsou občas hlášeny případy určitého vzrůstu maligních onemocnění močového měchýře, prsu a vzestupu neplodnosti. U pacientů s maligní strumou je hlášen vzestup leukemií.
(cs)
|