salt:hasText
| - Nebyly prováděny žádné cílené studie na interakce léčiv s formoterolem.
U léků, o nichž je známo, že prodlužují QTc-interval, existuje teoretické riziko farmakodynamické interakce s formoterolem vedoucí ke zvýšenému riziku vzniku komorových arytmií. Příkladem takových léků jsou některá antihistaminika (např. terfenadin, astemizol, mizolastin), některá antiarytmika (např. chinidin, disopyramid, prokainamid), erytromycin a tricyklická antidepresiva.
Současné podávání jiných sympatomimetik jako jsou β2-agonisté nebo efedrin může zesílit nežádoucí účinky Atimosu a může si vyžádat titraci dávkování.
Současné použití formoterolu a theofylinu může vyvolat vzájemnou potenciaci účinků a proto
existuje také možnost zvýšení nežádoucích účinků, jako např. srdečních dysrytmií. Také látky
jako L-dopa, L-thyroxin, oxytocin nebo alkohol, které samy potencují sympatomimetické účinky, mohou ovlivnit regulaci kardiovaskulárních funkcí, jestliže se užijí společně s formoterolem.
Současné použití formoterolu a inhibitorů monoaminooxidázy nebo tricyklických antidepresiv je třeba indikovat s opatrností, protože existuje riziko potencování sympatomimetických účinků na kardiovaskulární systém.
Souběžná léčba xantinovými deriváty, kortikoidy nebo diuretiky ze skupiny thiazidů a kličkových diuretik může umocnit vzácný hypokalemizující nežádoucí účinek ß2- sympatomimetik. Hypokalémie může zvýšit sklon k arytmiím u pacientů léčených digitalisovými glykosidy.
U pacientů, kterým je současně podávána anestézie halogenovanými uhlovodíky, existuje zvýšené riziko vzniku arytmií.
Léky s anticholinergním účinkem mohou zvýraznit bronchodilatační účinek formoterolu. β-adrenergní blokátory mohou oslabit nebo blokovat účinek Atimosu. Proto by přípravek Atimos neměl být podáván současně s β-adrenergními blokátory (včetně očních kapek), pokud nejsou závažné důvody pro jejich užití.
(cs)
|