| salt:hasText
| - Dispozice a lokální dostupnost: terapeutická aktivita mesalazinu závisí s nejvyšší pravděpodobností na lokálním kontaktu léku s postiženou oblastí střevní sliznice.
PENTASA granule s prodlouženým uvolňováním jsou mikrogranule mesalazinu potažené ethylcelulosou. Mikrogranule působí po požití jako jemná retardovaná forma, umožňující stálé uvolňování léku od duodena po rektum v podmínkách pH jednotlivých střevních úseků.
Mikrogranule dorazí do duodena během jedné hodiny po podání, a to nezávisle na současném požití jídla. Průměrná doba tranzitu tenkým střevem je asi 3 - 4 hodiny, zatímco tranzit tlustým střevem činí u zdravých dobrovolníků asi 8 hodin.
Biotransformace: Mesalazin je metabolizován jak presystémově střevní sliznicí, tak systémově v játrech na N-acetylmesalazin (acetylmesalazin). K určité acetylaci dochází také působením bakterií tračníku. Acetylace se jeví jako nezávislá na fenotypu pacienta jako acetylátora.
Acetylmesalazin je považován za klinicky i toxikologicky inaktivní, avšak toto tvrzení dosud nebylo s konečnou platností potvrzeno.
Absorpce: Podle údajů o obsahu v moči zdravých dobrovolníků se po perorálním podání vstřebá 30 - 50 % požité dávky, především z tenkého střeva.
Mesalazin lze detekovat v plazmě již 15 minut po perorálním podání. Maximálních plazmatických koncentrací dosahuje za 1 - 4 hodiny po požití dávky.
Poté dochází k postupnému poklesu, přičemž asi 12 hodin po podání již nelze detekovat žádný mesalazin. Křivka plazmatické koncentrace pro acetylmesalazin probíhá obdobně s tím, že koncentrace jsou obecně vyšší a eliminace pomalejší.
Metabolický poměr acetylmesalazinu k mesalazinu v plazmě po perorálním podání kolísá od 3,5 při dávkování 3 x 500 mg k 1,3 při dávkování 3 x 2 g, což ukazuje na saturovatelnou, na dávce závislou acetylaci.
Průměrné rovnovážné plazmatické koncentrace mesalazinu jsou přibližně 2 \SYMBOL 109 \f "Symbol"mol/l, 8 \SYMBOL 109 \f "Symbol"mol/l a 12 \SYMBOL 109 \f "Symbol"mol/l po denních dávkách 1,5 g, 4 g a 6 g. Odpovídající koncentrace acetylmesalazinu jsou 6 \SYMBOL 109 \f "Symbol"mol/l, 13 \SYMBOL 109 \f "Symbol"mol/l a 16 \SYMBOL 109 \f "Symbol"mol/l.
Tranzit a uvolňování mesalazinu po perorálním podání jsou nezávislé na současném podání jídla, zatímco systémová absorpce je snížena.
Distribuce: Vazba mesalazinu na bílkoviny činí asi 50 %, zatímco acetylmesalazin se váže asi z 80 %.
Eliminace: Plazmatický poločas čistého mesalazinu činí průměrně 40 minut a acetylmesalazinu asi 70 minut. Díky neustálému uvolňování mesalazinu v průběhu trávicího traktu nelze určovat poločas eliminace po perorálním podání. Po pětidenní perorální léčbě je však dosaženo rovnovážného stavu.
Obě látky se vylučují močí a stolicí. Močovou exkreci tvoří hlavně acetylmesalazin.
Dostupnost mesalazinu po perorálním podání je jen mírně ovlivněna patofyziologickými změnami v průběhu aktivního zánětlivého střevního onemocnění, např. průjmem nebo zvýšenou střevní aciditou. U pacientů s urychleným střevním tranzitem byl pozorován pokles systémové absorpce na 20 - 25 % denní dávky. Rovněž bylo přítomno odpovídající zvýšení exkrece stolicí.
U pacientů s poruchou funkce jater a ledvin může výsledné snížení rychlosti eliminace a zvýšení systémové koncentrace mesalazinu vést ke zvýšenému riziku nefrotoxických nežádoucích reakcí.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)