Enzym dihydropyrimidin dehydrogenáza (DPD) hraje důležitou roli v degradaci fluorouracilu. Analoga nukleosidů, jako např. brivudin a sorivudin tento enzym blokují; jejich současné podávání může vést k drastickému zvýšení plazmatických koncentrací fluorouracilu a dalších fluoropyrimidinů a zvyšovat jejich toxicitu. Z tohoto důvodu musí být dodržen odstup v podávání fluorouracilu a brivudinu, sorivudinu nebo jejich analog v trvání nejméně 4 týdny.
V případě náhodného podání nukleosidových analog, jako jsou brivudin a sorivudin pacientům, kteří jsou léčeni fluorouracilem, musí být přijata adekvátní opatření k zamezení projevů toxicity fluorouracilu. Indikováno může být nemocniční ošetřování. Pozornost musí být věnována zejména ochraně před systémovými infekcemi a před dehydratací.
Při současném podávání fenytoinu a fluorouracilu byly zaznamenány zvýšené plazmatické hladiny fenytoinu, které vedly i k projevům toxicity. (viz bod 4.4).
Neexistují důkazy o podstatnější systémové absorbci salicylové kyseliny, ale absorbovaná salicylová kyselina by mohla vstupovat do interakce s methotrexatem a deriváty sulfonylurey.
(cs)