| salt:hasText
| - Vankomycin Hikma prášek pro koncentrát pro infuzní roztok se podává pouze nitrožilně. Jedna dávka se podává maximální rychlostí 10 mg/min nebo po dobu nejméně 60 minut (použije se delší varianta).
Dávku je nutno uzpůsobit individuálně podle tělesné hmotnosti, věku a funkce ledvin pacienta.
Dávkování
Pacienti s normální funkcí ledvin
Dospělí a mladiství nad 12 let:
Doporučená denní nitrožilní dávka činí 2000 mg rozdělená na dávky 500 mg každých 6 hodin či 1000 mg každých 12 hodin.
U bakteriální endokarditidy se obecně aplikuje 1000 mg vankomycinu nitrožilně každých 12 hodin po dobu 4 týdnů, a to buď samostatně nebo v kombinaci s dalšími antibiotiky (gentamicin plus rifampicin, gentamicin, streptomycin). Enterokoková endokarditida se léčí vankomycinem po dobu 6 týdnů v kombinaci s aminoglykosidy – podle národních doporučení.
Perioperační profylaxe bakteriální endokarditidy: dospělí: 1000 mg vankomycinu nitrožilně před chirurgickým zákrokem (před zahájením anestezie) a podle trvání a typu operace lze podat dávku 1000 mg vankomycinu nitrožilně 12 hodin po výkonu.
Pediatrická populace
Děti ve věku od jednoho měsíce do 12 let:
Doporučená nitrožilní dávka činí 10 mg/kg každých 6 hodin nebo 20 mg/kg každých 12 hodin.
Kojenci a novorozenci:
Doporučená počáteční dávka činí 15 mg/kg, následovaná 10 mg/kg každých 12 hodin během prvního týdne života a každých 8 hodin po tomto věku do 1 měsíce. Doporučuje se pečlivě sledovat koncentraci vankomycinu v séru (viz níže).
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti:
Vzhledem ke snížené funkci ledvin vlivem pokročilého věku může být třeba podávat nižší udržovací dávky.
Obézní pacienti:
Může být třeba upravit obvyklé denní dávky.
Pacienti s poškozenou funkcí jater
Nutnost snížení dávky u pacientů s poškozenou funkcí jater není doložena.
Pacienti s poškozenou funkcí ledvin
U pacientů s poškozenou funkcí ledvin je nutno dávku upravit. Následující normogram je možné použít jako vodítko. Doporučuje se pečlivě sledovat koncentraci vankomycinu v séru (viz níže).
U pacientů se mírným až středně závažným selháním ledvin je nutno podávat počáteční dávku nejméně 15 mg/kg. U pacientů se závažným selháním ledvin se preferuje podávání udržovací dávky mezi 250 mg a 1000 mg v rozmezí několika dní spíše než podávání nižších denních dávek.
Pacienti s anurií (s téměř nulovou funkcí ledvin) mají dostávat dávku 15 mg/kg tělesné hmotnosti až do dosažení terapeutické koncentrace v séru. Udržovací dávky činí 1,9 mg/kg tělesné hmotnosti za 24 hodin. Léčebnou proceduru lze realizovat tak, že dospělým pacientům se závažným poškozením ledvin se podává udržovací dávka 2501000 mg v intervalu několika dní namísto denní dávky.
Dávkování v případě hemodialýzy
U pacientů s nulovou funkcí ledvin, tj. i u pacientů pravidelně podstupujících hemodialýzu, je možné použít také následující dávkování:
Saturační dávka 1000 mg, udržovací dávka 1000 mg každých 710 dní.
Pokud se při hemodialýze používají polysulfonátové (vysoce propustné) membrány (high-flux dialýza), poločas rozpadu vankomycinu se snižuje. U pacientů s pravidelnou hemodialýzou může být potřebná další udržovací dávka.
Sledování koncentrace vankomycinu v séru:
Koncentraci vankomycinu v séru je třeba zkontrolovat druhý den léčby těsně před podáním druhé dávky a hodinu po podání infuze. Terapeutické hladiny vankomycinu v krvi by měly být mezi 30 a 40 mg/l (maximum 50 mg/l), a sice jednu hodinu po ukončení infuze, minimální hladina (těsně před dalším podáním) je mezi 5 a 10 mg/l.
Koncentrace je běžně třeba sledovat dvakrát až třikrát týdně.
Způsob podání:
Parenterálně se vankomycin podává pouze jako pomalá nitrožilní infuze (max. 10 mg/min – po dobu nejméně 60 minut), která je dostatečně zředěná (nejméně 100 ml na 500 mg nebo nejméně 200 ml na 1000 mg).
Pacientům s omezeným příjmem tekutin se podává roztok 500 mg / 50 ml nebo 1000 mg / 100 ml. U těchto vyšších koncentrací může být zvýšené riziko nežádoucích účinků způsobených infuzí.
Podmínky pro rekonstituci a naředění léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.
Trvání léčby
Doba trvání léčby závisí na závažnosti infekce a na vývoji klinického a bakteriologického stavu pacienta.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)