| salt:hasText
| - Epirubicin se většinou podává v kombinaci s jinými cytotoxickými látkami přičemž přidružená toxicita může vzniknout zejména v důsledku hematologické, gastrointestinální toxicity a působením na kostní dřeň (viz bod 4.4 ). Podávání epirubicinu jako součásti kombinované chemoterapie s potenciálně kardiotoxickými léky a současné užívání jiných látek s kardiovaskulárním účinkem (například blokátorů kalciového kanálu) vyžaduje důkladné sledování srdečních funkcí během léčby.
Epirubicin je ve značné míře metabolizován v játrech; změny v jaterních funkcích indukované současným podáváním jiných léků mohou mít vliv na metabolismus, farmakokinetiku nebo léčebnou účinnost epirubicinu anebo na jeho toxicitu. (viz bod 4.4).
Antracykliny včetně epirubicinu by neměly být podávány v kombinaci s dalšími kardiotoxickými léky, pokud srdeční funkce nejsou pečlivě monitorovány. Pacienti, kterým jsou podávány antracykliny po ukončení léčby jinými kardiotoxickými agens, zvláště takovými, které mají dlouhý biologický poločas jako je trastuzumab, mohou být také vystaveni zvýšenému riziku rozvoje kardiotoxicity. Biologický poločas trastuzumabu je přibližně 28,5 dne a může přetrvávat v oběhu až po dobu 24 týdnů. Proto by se lékaři měli vyhnout zahájení terapie antracykliny po dobu 24 týdnů po ukončení terapie trastuzumabem, pokud je to možné. Pokud jsou antracykliny podány před tímto časovým intervalem, je doporučeno důkladné monitorování srdečních funkcí.
Pacienti užívající epirubicin by se měli vyvarovat vakcinaci živou vakcínou. Usmrcené či inaktivované vakcíny mohou být aplikovány, nicméně odpověď na tyto vakcíny může být snížená.
Léčivé přípravky indukující enzymy cytochromu P-450 (jako rifampicin a barbituráty) mohou zrychlovat metabolizmus epirubicinu, což znamená snížení účinnosti.
Cimetidin v dávce 400 mg 2x denně podávaný před epirubicinem 100 mg/m2 každé 3 týdny vedl k 50 % zvýšení AUC epirubicinu a 41 % zvýšení AUC epirubicinolu (p< 0,05 pro epirubicinol). AUC aglykonu 7-deoxydoxorubicinolu a průtok krve v játrech nebyly sníženy, takže tyto výsledky nelze vysvětlit sníženou aktivitou cytochromu P-450.
Podávání cimetidinu by mělo být během léčby epirubicinem zastaveno.
Pokud je paklitaxel podán před epirubicinem, může způsobit zvýšení plazmatických koncentrací nezměněného epirubicinu a jeho metabolitů, které však nejsou toxické ani aktivní. V jedné studii byla hematologická toxicita vyšší, když byl paklitaxel podán před epirubicinem v porovnání s jeho podáním po epirubicinu.
Současné podání paklitaxelu nebo docetaxelu neovlivnilo farmakokinetiku epirubicinu, pokud byl podán před taxanem.
Tuto kombinaci lze použít při střídavém podání obou látek. Infuze epirubicinu a paklitaxelu by měla být podána v intervalu alespoň 24 hodin mezi jednotlivými látkami.
Dexverapamil může měnit farmakokinetiku epirubicinu a tak pravděpodobně zvyšovat jeho účinek na útlum kostní dřeně.
V jedné studii bylo zjištěno, že docetaxel může zvýšit plazmatickou koncentraci metabolitů epirubicinu, pokud se podá bezprostředně po epirubicinu.
Chinin může zrychlit počáteční distribuci epirubicinu z krve do tkání a může mít vliv na dělení červených krvinek při podávání epirubicinu.
Současné podání interferonu α2b může způsobit snížení terminálního poločasu a celkové clearance epirubicinu.
Je třeba mít na paměti možnost výrazné poruchy hematopoezy při léčbě látkami ovlivňujícími kostní dřeň, a to i před podáním epirubicinu (tj. cytostatika, sulfonamidy, chloramfenikol, difenylhydantoin, deriváty amidopyridinu, antiretrovirové látky).
Předchozí podání vyšších dávek (900 mg/m2 a 1200 mg/m2) dexrazoxanu může vést ke zvýšení systémové clearance epirubicinu a poklesu AUC.
U pacientů podstupujících kombinovanou léčbu antracykliny a dexrazoxanem může dojít ke zvýšení myelosuprese.
Kardiotoxicita epirubicinu je potencována některými typy radioterapie a předchozím nebo současným užitím jiných antracyklinových derivátů (např. mitomycin-C, dakarbazin, daktinomycin a pravděpodobně cyklofosfamid) nebo jiných kardiotoxických látek (např. 5-fluorouracil, cyklofosfamid, cisplatina, taxany). Epirubicin může posilovat účinek radiace na mediastinální oblast.
Jestliže se epirubicin užívá současně s dalšími látkami, které mohou způsobit srdeční selhání, např. blokátory kalciového kanálu, je nutné během léčby sledovat srdeční funkci.
Současné podání s cyklosporinem může vyvolat nadměrnou imunosupresi.
Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)