salt:hasText
| - Ovlivnění intenzity a/nebo trvání účinku nedepolarizujících blokátorů nervosvalového přenosu bylo zjištěno u mnoha léčivých přípravků, včetně:
Zesílení účinku:
Anestetik, jako je enfluran, isofluran, halotan (viz bod 4.2) a ketamin,
jiných nedepolarizujících blokátorů nervosvalového přenosu,
jiných léčivých přípravků, jako jsou antibiotika (včetně aminoglykosidů, polymixinů, spektinomycinu, tetracyklinů, linkomycinu a klindamycinu),
antiarytmik (včetně propranololu, blokátorů vápníkových kanálů, lidokainu, prokainamidu a chinidinu)
diuretik ( včetně furosemidu a pravděpodobně thiazidů, mannitolu a acetazolamidu),
solí hořčíku a lithia a
ganglioplegik (trimetafan, hexamethonium).
Pokles účinku je patrný po předchozím chronickém podávání fenytoinu nebo karbamazepinu.
Předchozí podání suxamethonia nemělo vliv na trvání nervosvalové blokády po bolusových dávkách cisatrakuria ani na nároky na rychlost jeho infuze.
Podání suxamethonia k prodloužení účinku nedepolarizujících blokátorů nervosvalového přenosu může vést k prodloužené a komplexní blokádě, která je obtížně zvratitelná inhibitory cholinesteráz.
Ve vzácných případech mohou některé léčivé přípravky zhoršit nebo demaskovat latentní myasthenia gravis nebo dokonce vyvolat myastenický syndrom, a tím by mohly zvýšit citlivost na nedepolarizující blokátory nervosvalového přenosu. K takovým léčivým přípravkům patří různá antibiotika, beta-blokátory (propranolol, oxprenolol), antiarytmika (prokainamid, chinidin), antirevmatika (chlorochin, D-penicilamin), trimetafan, chlorpromazin, steroidy, fenytoin a lithium.
Léčba inhibitory cholinesterázy, běžně používanými k léčbě Alzheimerovy choroby, např. donepezilem, může zkrátit trvání a snížit intenzitu nervosvalové blokády vyvolané cisatrakuriem.
(cs)
|