In vitro studie prokázaly, že R-enantiomer bikalutamidu je inhibitorem CYP 3A4 a vykazuje menší inhibiční účinek vůči aktivitě CYP 2C9, 2C19 a 2D6.
Ačkoli klinické studie s antipyrinem jako markerem aktivity cytochromu P450 (CYP) neprokázaly potenciální interakci cytochromu s bikalutamidem při současném podávání bikalutamidu a midazolu po dobu 28 dní, byla průměrná expozice midazolu (AUC) zvýšena až o 80%. Expozice u léků s úzkým terapeutickým indexem, které jsou metabolizovány v játrech může být významná, jsou-li podávány současně s bikalutamidem. Z toho důvodu je současné užívání terfenadinu, astemizolu a cisapridu s bikalutamidem kontraindikováno (viz bod 4.3). Je třeba opatrnosti při současném podávání bikalutamidu s látkami jako jsou cyklosporiny a blokátory kalciových kanálů. Snížení dávky u těchto léčivých přípravků je potřeba zejména v případě, prokáží-li se u těchto léčivých přípravků zvýšené nebo nežádoucí účinky. U cyklosporinů se doporučuje pečlivě sledovat plazmatické hladiny a klinický stav pacienta na počátku a po ukončení léčby bikalutamidem.
Je třeba opatrnosti při předepisování bikalutamidu s léčivými přípravky inhibujícími oxidační pochody v játrech, jako jsou např. cimetidin a ketokonazol. Teoreticky by to mohlo vést ke zvýšení plazmatických koncentrací bikalutamidu a nárůstu nežádoucích účinků.
In vitro studie ukázaly, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinová antikoagulancia a warfarin z jejich vazby na bílkoviny. Proto se doporučuje důsledné sledování protrombinového času u pacientů, kteří již užívají kumarinová antikoagulancia a začínají užívat bikalutamid.
(cs)