salt:hasText
| - Přípravek Zemplar tobolky může být užíván spolu s jídlem nebo nalačno.
Chronické onemocnění ledvin, stadia 3 a 4
Přípravek Zemplar se užívá buď jednou denně, nebo třikrát týdně, kdy se užívá každý druhý den.
Úvodní dávka
Úvodní dávka přípravku se odvozuje od výchozích hladin intaktního parathyroidního hormonu PTH (iPTH).
Tabulka 1 Úvodní dávka
Výchozí hladina iPTH
Denní dávka
Dávkování třikrát týdně(
( 500 pg/ml (56 pmol/l)
1 mikrogram
2 mikrogramy
( 500 pg/ml (56 pmol/l)
2 mikrogramy
4 mikrogramy
( Neužívat častěji než každý druhý den
Titrace dávky
Dávkování musí být stanoveno individuálně, v závislosti na sérových nebo plazmatických hladinách iPTH, včetně monitorování sérových hladin kalcia a fosforu. Tabulka 2 uvádí navrhovaný postup k titraci dávek.
Tabulka 2 Titrace dávky
Hladina iPTH ve vztahu k výchozím hodnotám
Úprava dávek ve 2 až 4 týdenních intervalech
Denní dávka
Dávkování třikrát týdně1
stejná nebo zvýšená
zvýšení
1 mikrogram
zvýšení
2 mikrogramy
snížení o < 30%
snížení o ( 30%, ( 60%
beze změny
beze změny
snížení o > 60%
snížení 2
1 mikrogram
snížení 2
2 mikrogramy
iPTH ( 60 pg/ml (7 pmol/l)
1 Neužívat častěji než každý druhý den.
2 Jestliže pacient užívá nejnižší dávku v dávkovacím schématu jednou denně nebo třikrát týdně, a je nutné snížení dávky, lze snížit i frekvenci dávkování.
Sérové hladiny kalcia mohou být pečlivě sledovány po zahájení léčby a v průběhu období titrace dávek. Pokud je zjištěna hyperkalcemie nebo přetrvává zvýšení kalcio‑fosfátového součinu Ca x P nad 55 mg2/dl2 (4,4 mmol2/l2), je nutné dávku kalciového vazače fosfátů snížit nebo jeho podávání přerušit. Alternativně je také možno snížit nebo dočasně léčbu přípravkem Zemplar přerušit. Je-li léčba přípravkem Zemplar přerušena, tak se při jejím opětovném nasazení, jakmile jsou sérové hladiny kalcia a kalcio-fosfátový součin v požadovaném rozmezí, musí začít s nižší dávkou.
Chronické onemocnění ledvin, stadium 5
Přípravek Zemplar se užívá třikrát týdně každý druhý den.
Úvodní dávka
Úvodní dávka přípravku Zemplar v mikrogramech se odvozuje od výchozích hladin iPTH (pg/ml)/60 ((pmol/l)/7( až do maximální úvodní dávky 32 (g.
Titrace dávky
Následné dávkování musí být stanoveno individuálně, v závislosti na hladinách iPTH a sérových hladinách kalcia a fosforu. Navrhovaná titrace dávek tobolek parikalcitolu se vypočítá z následujícího vzorce:
Titrační dávka (mikrogramy) = nejaktuálnější hladina iPTH (v pg/ml)
60
NEBO
Titrační dávka (mikrogramy) = nejaktuálnější hladina iPTH (v pmol/l)
7
Sérové hladiny kalcia a fosforu mají být pečlivě sledovány po zahájení léčby, během období titrace dávek a při společném užívání se silnými inhibitory P450 3A. Pokud jsou pozorovány zvýšené sérové hladiny kalcia nebo zvýšení součinu Ca x P a pacient užívá kalciové vazače fosfátů, je třeba dávku kalciových vazačů fosfátů snížit, nebo lék vysadit, případně lze pacienta převést na jiný vazač fosfátů bez obsahu kalcia.
Je-li hladina sérového kalcia ( 11,0 mg/dl (2,8 mmol/l), hodnota součinu Ca x P ( 70 mg2/dl2 (5,6 mmol2/l2) nebo iPTH ( 150 pg/ml, má být dávka snížena na dávku o 2 – 4 (g nižší než je dávka vypočtená dle nejaktuálnějšího iPTH/60 (pg/ml) (iPTH/7 (pmol/l)(. Jsou-li potřeba další úpravy, pak má být dávka tobolek parikalcitolu snížena nebo dávkování přerušeno, dokud se tyto parametry neznormalizují.
I když hladina iPTH dosahuje požadovaného rozmezí (150‑300 pg/ml), mohou být z důvodu dosažení stabilní hladiny iPTH nutné malé, individuálně přizpůsobené úpravy dávkování. V situacích, kdy jsou hladiny iPTH, vápníku či fosforu sledovány s menší frekvencí než jednou týdně, je oprávněné užít nižší úvodní dávku a pozvolnější titraci dávky.
Zvláštní skupiny pacientů
Poškození jater: U pacientů s lehkým až středně těžkým poškozením jater není potřeba žádná úprava dávkování. Nejsou žádné zkušenosti s dávkováním u pacientů s těžkým poškozením jater (viz bod 5.2).
Užití u dětí: Bezpečnost a účinnost přípravku Zemplar tobolky nebyla u dětí hodnocena (viz bod 5.1).
Užití u starších pacientů: Nebyly pozorovány žádné celkové rozdíly v bezpečnosti a účinnosti mezi staršími pacienty (65‑75 let) a pacienty mladšími, nelze však vyloučit vyšší citlivost u některých starších jedinců.
(cs)
|