salt:hasText
| - Porucha funkce jater
U pacientů se závažným postižením jater je třeba pravidelně během léčby monitorovat hladiny jaterních enzymů, zejména během dlouhodobé léčby. Pokud se hladiny jaterních enzymů zvýší, léčba pantoprazolem by se měla přerušit (viz bod 4.2).
Kombinovaná léčba
Při kombinované léčbě je třeba prostudovat souhrn údajů o přípravku i pro všechny ostatní léčivé přípravky které jsou k ní používány.
Přítomnost varovných příznaků
V přítomnosti jakýchkoliv varovných příznaků (např. výrazné neúmyslné hubnutí, opakující se zvracení, dysfagie, hemateméza, anémie nebo meléna), a v případě podezření na žaludeční vřed nebo v případě jeho existence, by měla být vyloučena malignita, protože léčba pantoprazolem může zmírnit její projevy a oddálit diagnózu.
Pokud příznaky přetrvávají i přes odpovídající léčbu, je nutné zvážit další vyšetření.
� Souběžné podávání s atazanavirem
Souběžné podávání atazanaviru s inhibitory protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). V případě, že je kombinace atazanaviru s inhibitorem protonové pumpy posouzena jako nezbytná, doporučuje se pečlivé klinické sledování (např. virové zátěže) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg se 100 mg ritonaviru. Denní dávka 20 mg pantoprazolu by neměla být překročena.
Vliv na absorpci vitamínu B12
U pacientů se Zollinger-Elisonovým syndromem nebo jinými poruchami spojenými se zvýšenou žaludeční sekrecí může pantoprazol stejně jako i jiné léky blokující sekreci kyseliny při dlouhodobé léčbě způsobit malabsorpci vitaminu B12 (kyanokobalamin) v důsledku hypo- či achlorhydrie. To je třeba vzít v úvahu u pacientů se sníženou tělesnou zásobou vitamínu B12, u pacientů s rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitamínu B12 a v případech kdy se vyskytnou odpovídající projevy malabsorpce.
Dlouhodobá léčba
V případě dlouhodobé léčby, zvláště při překročení doby trvání v délce 1 roku, by měli být pacienti pod pravidelným dohledem.
� Gastrointestinální infekcí způsobené bakteriemi
Pantoprazol, stejně jako všechny inhibitory protonové pumpy (PPI), může zapříčinit zvýšení počtu bakterií normálně přítomných v horní části gastrointestinálního ústrojí a vést k mírně zvýšenému výskytu infekcí způsobených bakteriemi, jako je Salmonella a Campylobacter.
Hypomagnezémie
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je pantoprazol, byly hlášeny případy závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.
Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezémii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.
Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40%. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.
(cs)
|