| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: inhibitory protonové pumpy.� ATC kód: A02BC05.
Esomeprazol je S-izomer omeprazolu a snižuje sekreci žaludeční kyseliny specificky cíleným mechanizmem účinku. Působí jako specifický inhibitor protonové pumpy v parietálních buňkách. Jak R-izomer, tak S-izomer omeprazolu mají podobné farmakodynamické účinky.
Místo a mechanizmus účinku�Esomeprazol je slabá báze a koncentruje se a mění se na aktivní formu v silně kyselém prostředí sekrečních kanálků parietální buňky, kde inhibuje enzym H+K+-ATPázu - protonovou pumpu, a inhibuje jak bazální, tak i stimulovanou sekreci kyseliny.
Účinek na sekreci žaludeční kyseliny�Po perorálním podání 20 mg a 40 mg esomeprazolu účinek nastoupí do jedné hodiny. Po opakovaném podávání 20 mg esomeprazolu jednou denně po dobu pěti dnů se maximální výdej kyseliny po stimulaci pentagastrinem sníží v průměru o 90 %, měřeno za 6 až 7 hodin po podání pátý den.
Po pěti dnech perorálního podávání 20 mg a 40 mg esomeprazolu se intragastrické pH vyšší než 4,0 udržuje v průměru 13 hodin (20 mg), respektive 17 hodin (40 mg) v rámci 24-hodinového intervalu u pacientů se symptomatickým onemocněním GERD. Podíly pacientů, u nichž se intragastrické pH udrželo nad hodnotou 4,0 po dobu nejméně 8, 12 a 16 hodin, byly po 20 mg esomeprazolu 76 %, 54 %, respektive 24 %. Odpovídající podíly pro 40 mg esomeprazolu byly 97 %, 92 % a 56 %.�
Za využití AUC jako zástupného parametru za plasmatické koncentrace byla prokázána závislost mezi inhibicí sekrece kyseliny a expozicí léčivé látce.
Terapeutické účinky inhibice sekrece kyseliny�Zhojení refluxní ezofagitidy esomeprazolem v dávkách po 40 mg nastává u přibližně 78 % pacientů po čtyřech týdnech a u 93 % pacientů po osmi týdnech.
Jednotýdenní podávání 20 mg esomeprazolu dvakrát denně a odpovídajících antibiotik vede k úspěšné eradikaci H. pylori u přibližně 90 % pacientů.
Po jednotýdenní eradikační léčbě u nekomplikovaných duodenálních vředů již není k úspěšnému vyhojení vředu a vymizení příznaků nutná následná monoterapie antisekretorickými přípravky.
V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii byli pacienti s endoskopicky potvrzeným krvácením z peptického vředu, charakterizovaným jako Forrest Ia, Ib, IIa nebo IIb (9 %, 43 %, 38 %, respektive 10 %), randomizováni k podávání infuze esomeprazolu (n=375) nebo placeba (n=389). Po endoskopické hemostáze bylo pacientům podáno 80 mg esomeprazolu ve formě intravenózní infuze po dobu 30 minut, následované kontinuální infuzí rychlostí 8 mg/h nebo placeba po dobu 72 hodin. Po úvodní 72hodinové terapii byl všem pacientům v otevřeném uspořádání perorálně podáván esomeprazol 40 mg po dobu 27 dní k potlačení kyselé žaludeční sekrece. Výskyt opětovného krvácení byl během 3 dnů u skupiny léčené esomeprazolem 5,9 % ve srovnání s 10,3 % ve skupině placeba. Za 30 dní po léčbě byl výskyt opětovného krvácení u esomeprazolem léčené skupiny 7,7 % oproti 13,6 % u placeba.
Jiné účinky související s inhibicí sekrece kyseliny � V průběhu léčby antisekretorickými přípravky se jako odpověď na sníženou sekreci kyseliny zvyšuje koncentrace gastrinu v séru. V důsledku poklesu žaludeční acidity se rovněž zvyšuje sekrece chromograninu A (CgA).
U některých pacientů byl v průběhu dlouhodobé léčby esomeprazolem pozorován zvýšený počet ECL (enterochromafinních) buněk, zřejmě související se zvýšenými koncentracemi gastrinu v séru.
U pacientů dlouhodobě léčených antisekretorickými přípravky byl s poněkud vyšší frekvencí hlášen vývoj žaludečních glandulárních cyst. Tyto změny představují fyziologický následek výrazné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a pravděpodobně reverzibilní.
Snížená žaludeční kyselost z jakéhokoli důvodu, včetně užívání inhibitorů protonové pumpy, zvyšuje v žaludku počet bakterií, normálně se vyskytujících v zažívacím ústrojí. Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku infekcí zažívacího ústrojí např. druhy Salmonella nebo Campylobacter a u hospitalizovaných pacientů též Clostridium difficile.
Ve dvou studiích s ranitidinem jako srovnávané léčivé látky měl esomeprazol lepší účinek při hojení žaludečních vředů u pacientů užívajících NSAID včetně selektivních inhibitorů COX-2.
Ve dvou studiích ve srovnání s placebem měl esomeprazol lepší účinek při prevenci žaludečních a duodenálních vředů u pacientů (starší 60 let a/nebo již dříve trpěli vředem) užívajících NSAID včetně selektivních inhibitorů COX-2.
Pediatrická populace
Ve studii u pediatrických pacientů s GERD (<1 rok až 17 let) dlouhodobě léčených inhibitory protonové pumpy se u 61 % léčených dětí vyvinul mírný stupeň ECL buněčné hyperplazie s neznámým klinickým významem a bez vývoje atrofické gastritidy nebo karcinoidů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)