| salt:hasText
| - Kontraindikované kombinace:
Floktafenin: Beta-blokátory mohou bránit kompenzační kardiovaskulární reakci spojené s hypotenzí nebo šokem, které mohou být floktafeninem vyvolány.
Sultoprid: Bisoprolol nesmí být podáván současně se sultopridem, protože hrozí zvýšené riziko ventrikulární arytmie.
Nedoporučené kombinace
Kalcioví antagonisté typu verapamilu, a v menší míře typu diltiazemu: Negativní vliv na kontraktilitu a atrioventrikulární vedení. Intravenózní podávání verapamilu pacientům podstupujícím léčbu beta-blokátory může vést k závažné hypotenzi a atrioventrikulární blokádě.
Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon): Může dojít k prodloužení času atrioventrikulárního vedení a zvýšení negativního inotropního efektu.
Centrálně působící antihypertenziva jako je klonidin a další (např. methyldopa, moxonidin, rilmenidin): Současným užíváním centrálně působících antihypertenziv se může dále snížit centrální tonus sympatiku (zpomalení srdeční frekvence a snížení srdečního výdeje, vazodilatace) a způsobit zhoršení srdečního selhání. Náhlé přerušení léčby, obzvláště pokud k němu dojde před přerušením léčby beta-blokátory, může zvýšit riziko „rebound“ hypertenze.
Kombinace, při kterých je třeba dbát zvýšené opatrnosti
Kalcioví antagonisté typu dihydropyridinu, jako je felodipin a amlodipin: Současné užívání může zvýšit riziko hypotenze a u pacientů trpících srdečním selháním není možné vyloučit zvýšení rizika dalšího zhoršení funkce komorové pumpy.
Antiarytmika třídy III (např. amiodaron): Účinky na čas atrioventrikulárního vedení mohou být umocněny.
Topické beta-blokátory (např. oční kapky na léčbu glaukomu) mohou přispět k systémovým účinkům bisoprololu.
Parasympatomimetika: Současné užívání může vést k prodloužení času atrioventrikulárního vedení a může zvýšit riziko bradykardie.
Inzulín a perorální antidiabetika: Je posílen vliv na snižování glukózy v krvi. Blokáda beta-adrenoreceptorů může maskovat příznaky hypoglykémie.
Anestetika: Oslabení reflexní tachykardie a zvýšení rizika hypotenze (pro další informace o celkové anestezii viz bod 4.4).
Digitalisové glykosidy: Snížení srdeční frekvence a prodloužení času atrioventrikulárního vedení.
Nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky (NSAID): NSAID mohou snížit hypotenzní účinek bisoprololu.
Beta-sympatomimetika (např. isoprenalin, dobutamin): Současné užívání s bisoprololem může oslabit účinky obou léčiv.
Sympatomimetika aktivující jak beta, tak alfa adrenoreceptory (např. noradrenalin, adrenalin): Současné užívání s bisoprololem může odmaskovat alfa-a drenoreceptorem zprostředkovaný vasokonstrikční účinek těchto přípravků a vést ke zvýšení krevního tlaku a exacerbaci intermitentní klaudikace . Má se za to, že tyto interakce jsou pravděpodobnější při použití neselektivních beta-blokátorů.
Současné užívání s antihypertensivy, stejně jako s jinými léčivými přípravky s potenciálem snižování krevního tlaku (např. tricyklická antidepresiva, barbituráty, fenothiaziny), může zvýšit riziko hypotenze.
Kombinace vyžadující pozornost
Meflochin: Zvýšené riziko bradykardie.
Inhibitory monoaminooxidázy (mimo inhibitorů MAO-B): Zvýšený hypotenzivní účinek beta-blokátorů, ale také riziko hypertenzní krize.
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)