| salt:hasText
| - Všeobecné
Kdykoli je to možné, příčina nespavosti by měla být identifikována. Základní příčiny by měly být léčeny dříve, než jsou předepsána hypnotika. Jestliže se nespavost nezlepší po 7 až 14 dnech léčby, může to naznačovat, že pacient trpí primárním psychiatrickým nebo fyzickým onemocněním, které by mělo být vyšetřeno.
Všeobecné informace o účincích zaznamenaných po podávání benzodiazepinů nebo jiných hypnotických látek, které by měl předepisující lékař brát v úvahu, jsou popsány níže.
Tolerance
Opakované užívání po dobu několika týdnů může mít za následek snížení hypnotické účinnosti krátkodobě účinných benzodiazepinů a jim podobných látek.
Závislost
Užívání benzodiazepinů nebo jim podobných látek může vést k vyvinutí fyzické nebo psychické závislosti na těchto přípravcích. Riziko závislosti se zvyšuje s vyššími dávkami a delší dobou léčby, a také je vyšší u pacientů s abúzem alkoholu nebo drog v anamnéze.
Tito pacienti by měli být během užívání hypnotik pod pečlivým dohledem. Závislost se může rozvinout i při terapeutických dávkách a/nebo u pacientů, kteří nevykazují žádné individuální rizikové faktory.
Když se fyzická závislost vyvine, náhlé vysazení přípravku vyvolá abstinenční příznaky. Mezi tyto příznaky mohou patřit bolesti hlavy nebo svalů, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost, podrážděnost a nespavost. V těžkých případech se může objevit: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, necitlivost a brnění končetin, přecitlivělost na světlo, zvuky a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.
Opětovný výskyt nespavosti (rebound-insomnie)
Při přerušení podávání hypnotik se mohou i ve zvýšené míře přechodně znovu objevit symptomy, kvůli kterým byla léčba benzodiazepiny nebo jim podobnými látkami zahájena. Mohou být doprovázeny dalšími reakcemi jako změny nálady, úzkost, neklid.
Je důležité, aby byl pacient o této možnosti informován, protože se tím sníží jeho obavy z těchto symptomů v případě, že se po vysazení přípravku objeví. Ukazuje se, že v případě benzodiazepinů a jim podobných látek s krátkodobou účinností se abstinenční příznaky mohou objevit během intervalu mezi dávkami, obzvláště pokud je dávka vysoká.
Riziko abstinenčních příznaků/opětovného výskytu symptomů je vyšší, když se léčba ukončí náhle, proto se doporučuje, aby byla dávka snižována postupně.
Délka léčby
Délka léčby by měla být co nejkratší (viz bod 4.2), neměla by přesáhnout 4 týdny včetně doby vysazování. Léčba by neměla být dále prodlužována, aniž by byl pacientův zdravotní stav opětovně zhodnocen.
Může být užitečné sdělit pacientovi už na začátku, že léčba má omezené trvání.
Amnézie
Benzodiazepiny nebo jim podobné látky mohou způsobit anterográdní amnézii. Tento stav se obvykle objeví během několika hodin po užití přípravku. Aby se riziko snížilo, pacient by měl mít možnost nepřetržitě spát po dobu 7 – 8 hodin (viz bod 4.8).
Psychiatrické a "paradoxní" reakce
Je známo, že při užívání benzodiazepinů a jim podobných látek se mohou objevit reakce jako neklid, agitovanost, podrážděnost, agresivita, přeludy, zuřivost, noční děsy, halucinace, psychózy, náměsíčnost, nevhodné chování, zvýšená nespavost a jiné poruchy chování. Objeví-li se tyto nežádoucí účinky, podávání přípravku by mělo být ukončeno. Vyšší pravděpodobnost výskytu těchto reakcí je u starších pacientů.
Somnambulismus a podobné chování
Náměsíčnictví a další podobné chování jako „řízení ve spánku“, příprava a konzumace potravin, telefonáty či pohlavní styk se zapomenutím těchto aktivit bylo hlášené u pacientů užívajících zolpidem, kteří nebyli zcela probuzeni. Riziko takového chování se zřejmě zvyšuje při použití alkoholu či jiných látek tlumících CNS a při užívání vyšších dávek zolpidemu, než je maximální doporučená dávka. U pacientů, u nichž dojde k takovým projevům, se důrazně doporučuje vysazení léčby (viz body 4.5 a 4.8).
Zvláštní skupiny pacientů
Starší nebo oslabení pacienti by měli dostávat nižší dávky: viz doporučené dávkování (bod 4.2).
V důsledku myorelaxačního účinku existuje riziko pádů a následného úrazu, zvláště u starších pacientů, pokud vstávají v noci.
Přestože není nutné dávku u pacientů s renální insuficiencí upravovat, je u těchto pacientů nutná opatrnost (viz 5.2).
Opatrnosti je zapotřebí při předepisování zolpidemu pacientům, kteří trpí chronickou dechovou nedostatečností, protože je prokázáno, že benzodiazepiny působí tlumivě na dechové centrum. Též by měla být brána v úvahu skutečnost, že úzkost a agitovanost byly popsány jako známky zhoršení dechové nedostatečnosti.
Benzodiazepiny a jim podobné látky nejsou indikovány u pacientů s těžkou jaterní insuficiencí, protože mohou urychlit rozvoj encefalopatie.
Použití u pacientů s psychotickým onemocněním: benzodiazepiny a jim podobné látky nejsou doporučeny jako primární léčba.
Deprese
Benzodiazepiny a jím podobné látky by neměly být samy o sobě používány k léčbě deprese či úzkosti spojené s depresí (u těchto pacientů se může zvýšit možnost sebevraždy). Zolpidem by měl být podáván s opatrností pacientům vykazujícím symptomy deprese. Mohou se objevit sebevražedné sklony. Vzhledem k možnosti úmyslného předávkování by pacient měl dostat nejmenší možné balení přípravku. Během léčby zolpidemu může dojít k odhalení již přítomné deprese. Jelikož nespavost může být příznakem deprese, pacient by měl být znovu vyšetřen v případě, že nespavost přetrvává.
Použití u pacientů s abúzem drog či alkoholu v anamnéze: benzodiazepiny a látky jim podobné by se měly pacientům s abúzem drog či alkoholu v anamnéze podávat s velkou opatrností. Tito pacienti by během podávání zolpidemu měli být pod přísným dohledem, protože je u nich riziko návyku a psychické závislosti.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)