salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Antiemetika, antagonisté serotoninu (5-HT3).
ATC kód: A04AA02
Neurologické mechanismy, nauzea a zvracení vyvolané serotoninem
Serotonin je hlavním neurotransmiterem zodpovědným za zvracení po chemo- nebo radioterapii. Receptory 5-HT3 se nacházejí na třech místech v těle: zakončení nervus vagus v gastrointestinálním traktu a chemoreceptorové spouštěcí zóny v area postrema a nucleus tractus solidarius centra zvracení v mozkovém kmeni. Chemoreceptorové spouštěcí zóny jsou umístěny v zadní části čtvrté komory mozkové ( area postrema ). Tato struktura není chráněna funkční hematoencefalickou bariérou a reaguje na emetika jak v systémové cirkulaci, tak mozkomíšním moku. Centrum zvracení se nachází v dřeňových strukturách mozkového kmene. Hlavní stimulace je zprostředkována chemoreceptorovými spouštěcími zónami a vagovou a sympatickou stimulací z gastrointestinálního traktu.
Po ozáření nebo podání cytotoxických látek je serotonin (5-HT) vyplaven z enterochromafinních buněk ve sliznici tenkého střeva, které přiléhají na aferentní vagové neurony, na kterých se nacházejí 5-HT3 receptory. Uvolněný serotonin aktivuje prostřednictvím 5-HT3 receptorů vagové neurony, což vede nakonec k silné emetické odpovědi zprostředkované chemoreceptorovými spouštěcími zónami v area postrema .
Mechanismus účinku
Granisetron je vysoce selektivní a silně anti-emetický antagonista
5-hydroxytryptaminových (5-HT3) receptorů. Studie vazby radioligandů prokázaly, že granisetron má zanedbatelnou afinitu k ostatním typům receptorů včetně 5-HT a dopaminových D2 vazebných míst.
Nevolnost a zvracení způsobené chemoterapií a radioterapií
Bylo prokázáno, že u dospělých a dětí od 2 do 16 let věku zabraňuje intravenózně podaný granisetron rozvoji nevolnosti a zvracení způsobených protinádorovou chemoterapií.
Pooperační nevolnost a zvracení
Bylo prokázáno, že u dospělých je intravenózně podaný granisetron účinný jako prevence a léčba pooperační nevolnosti a zvracení.
Farmakologické vlastnosti granisetronu
V souvislosti s aktivitou na cytochromu P 450 byly hlášeny interakce s neurotropními a jinými léčivými látkami (viz bod 4.5).
Studie in vitro prokázaly, že podskupina cytochromu P450 3A4 (zapojená do metabolismu některých základních narkotik) není granisetronem modifikována. Přestože byla prokázána in vitro inhibice oxidace cyklu granisetronu ketakonazolem, tento účinek není považován za klinicky relevantní.
Přestože bylo v souvislosti s antagonisty 5-HT3 receptorů pozorováno prodloužení QT intervalu (viz bod 4.4), tento účinek se vyskytuje tak zřídka a je tak mírný, že u normálních jedinců není klinicky významný. Přesto se při souběžné léčbě s léčivými přípravky, u nichž je známo, že prodlužují QT interval, doporučuje monitorovat jak EKG, tak klinické abnormity (viz bod 4.5).
Pediatrické použití
Klinické použití granisetronu bylo popsáno Candiottim a kol. Prospektivní, multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená studie s paralelními skupinami hodnotila 157 dětí ve věku 2 až 16 let, které podstoupily plánovaný chirurgický zákrok. U většiny pacientů byla zjištěna úplná kontrola pooperační nevolnosti a zvracení během prvních dvou hodin po operaci.
(cs)
|