salt:hasText
| - Enterosolventní tablety se užívají asi 1 hodinu před jídlem nerozkousané a zapíjí se dostatečným množstvím tekutin (přibližně jednou sklenicí vody).
Epilepsie:
Dávkování určí a sleduje lékař individuálně s cílem dosáhnout úlevy od záchvatů při ještě nejnižší možné dávce, zejména v průběhu těhotenství.
Při terapii natrium-valproátem se doporučuje pozvolné zvyšování dávky až k dosažení dávky optimálně účinné. Při monoterapii natrium-valproátem se doporučená počáteční dávka pohybuje zpravidla mezi 5-10 mg/kg tělesné hmotnosti, každých 4-7 dní je možno dávku zvýšit asi o 5 mg/kg tělesné hmotnosti. Udržovací dávky při dlouhodobé terapii jsou následující:
Děti
30 mg natrium-valproátu / kg
Dospívající
25 mg natrium-valproátu / kg
Dospělí a starší pacienti
20 mg natrium-valproátu / kg
Celkovou denní dávku lze podávat ve 2 až 4 dávkách.
Nástup plného účinku lze v některých případech očekávat až po 4 - 6 týdnech podávání, proto se nemá denní dávka příliš rychle zvyšovat nad průměrné doporučené hodnoty.
Lze doporučit následující dávkovací schéma
Věk
Tělesná hmotnost cca.
Průměrná dávka mg/den
Kojenci
3 - 6 měsíců
5,5 – 7,5 kg
150 mg
Kojenci
6 - 12 měsíců
7,5 – 10 kg
150 – 300 mg
Děti
1 – 3 roky
10 – 15 kg
300 – 450 mg
Děti
3 – 6 let
15 – 20 kg
450 – 600 mg
Děti
7 – 12 let
20 – 40 kg
600 – 1200 mg
Dospívající
do 18 let
40 – 60 kg
600 – 1500 mg
Dospělí
nad 60 kg
1200 – 2100 mg
Plazmatická koncentrace za steady-state by neměla přesáhnout 100 μg/ml (měření před první ranní dávkou).
Pokud se valproát užívá v kombinované léčbě s jinými antiepileptiky, nebo pokud je jím substituována předchozí antiepileptická terapie, je nutno dávku předchozích antiepileptik snížit, zvláště fenobarbitalu. Je-li předchozí antiepileptikum vysazováno, je nutno je vysazovat postupně.
Protože enzymatickou indukcí podmíněné zrychlené odbourávání natrium-valproátu (viz bod 4.5) se po vysazení některých antiepileptik vrací postupně k nižším hodnotám, je nutné 4 - 6 týdnů po jejich vysazení zkontrolovat plazmatickou hladinu kyseliny valproové a případně přiměřeně upravit dávku.
Délka léčby je individuální a musí ji stanovit ošetřující lékař.
Antiepileptická léčba je v zásadě dlouhodobá.
O nasazení, délce užívání a ukončení léčby natrium-valproátem rozhoduje v jednotlivých případech odborný lékař (neurolog, neuropediatr). Obvykle lze počítat s postupným snižováním dávky a vysazováním medikace po dvou až tříletém bezzáchvatovém průběhu. Medikace se vysazuje postupným snižováním dávek v průběhu dalšího 1 - 2 let.
Děti mohou dávce stanované na kg tělesné hmotnosti postupně „odrůst“, pokud se nezhorší nález na EEG.
Manické epizody u bipolární poruchy:
Dospělí:
Denní dávka by měla být stanovena a individuálně kontrolována ošetřujícím lékařem.
Doporučená úvodní denní dávka je 750 mg. Mimo to byl v klinických studiích prokázán přijatelný bezpečnostní profil úvodní dávky 20 mg valproátu na kilogram tělesné hmotnosti. Lékové formy s řízeným uvolňováním je možné podávat jednou nebo dvakrát denně. Dávka by měla být zvyšována co možná nejrychleji až do dosažení nejnižší terapeutické dávky, která zabezpečí požadovaný klinický účinek. Denní dávka by měla být přizpůsobena klinické odpovědi pacienta tak, aby bylo možné individuálně stanovit nejnižší účinnou dávku.
Průměrná denní dávka valproátu se obvykle pohybuje v rozmezí 1 000 až 2 000 mg. Pacienti, kterým jsou podávány denní dávky vyšší než 45 mg/kg tělesné hmotnosti, by měli být pečlivě monitorováni.
Při pokračování léčby manických epizod u bipolární poruchy je třeba individuálně upravit dávkování na nejnižší možnou účinnou dávku.
Děti a dospívající:
Bezpečnost a účinnost přípravku Orfiril v léčbě manických epizod u bipolární poruchy nebyla hodnocena u pacientů mladších 18 let.
(cs)
|