salt:hasText
| - Přípravek PALEXIA se nedoporučuje u pacientů, kteří užívají nebo v posledních 14 dnech užívali inhibitory MAO, kvůli možnému aditivnímu účinku na hladiny synaptického noradrenalinu, což může vést k nežádoucím kardiovaskulárním příhodám, např. hypertenzní krizi (viz bod 4.4).
Léčivé přípravky, jako jsou bezodiazepiny, barbituráty a opioidy (analgetika, antitusika nebo substituční přípravky) mohou při současném užívání s přípravkem PALEXIA zvyšovat riziko respiračního útlumu. Přípravky působící útlum CNS (např. benzodiazepiny, antipsychotika, H1-antihistaminika, opioidy, alkohol) mohou prohlubovat sedativní účinek tapentadolu a snižovat bdělost. Při plánované kombinované léčbě přípravkem PALEXIA a přípravkem působící respirační útlum nebo útlum CNS je proto nutné zvážit snížení dávky jednoho nebo obou přípravků.
V ojedinělých případech byl při léčbě tapentadolem zaznamenán vznik serotoninového syndromu v časové souvislosti s užitím kombinace se serotoninergními léčivými přípravky, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Příznaky serotoninového syndromu mohou být např. zmatenost, agitovanost, horečka, pocení, ataxie, hyperreflexie, myoklonus a průjem. Vysazení serotoninergních přípravků obvykle vede k rychlému zlepšení. Léčba závisí na povaze a závažnosti příznaků.
K souběžnému užívání přípravku PALEXIA a smíšených μ-opioidních agonistů/antagonistů (např. pentazocin, nalbufin) nebo částečných μ-opioidních agonistů (např. buprenorfin) neexistují žádné klinické údaje. Za těchto okolností může podobně jako u čistých μ-opioidních agonistů teoreticky docházet ke snížení analgetického účinku zajišťovaného μ-opioidní složkou přípravku PALEXIA.
Při kombinování přípravku PALEXIA s těmito léčivými přípravky je proto nutno postupovat s opatrností.
Tapentadol se z organismu vylučuje především konjugací s kyselinou glukuronovou pomocí uridinfosfát glukuronosyltransferázy (UGT), zejména jejích izoforem UGT1A6, UGT1A9 a UGT2B7. Souběžná léčba silnými inhibitory těchto izoenzymů může proto vést ke zvýšené systémové expozici tapentadolu. Při studiích interakce s aktivními látkami s možným účinkem na glukuronidaci (paracetamol, kyselina acetylsalicylová, naproxen a probenecid) nebyly zjištěny žádné klinicky relevantní účinky na sérovou koncentraci tapentadolu (viz bod 5.2). Při studiích interakce s látkami s možným účinkem na absorpci tapentadolu (omeprazol a metoklopramid) nebyly zjištěny žádné klinicky relevantní účinky na sérovou koncentraci tapentadolu (viz bod 5.2).
U pacientů užívajících tapentadol je nutná zvýšená opatrnost při zahájení nebo vysazení souběžně podávaných silných enzymatických induktorů (např. rifampicin, fenobarbital, třezalka tečkovaná), které může vést ke snížení účinnosti, resp. zvýšenému riziku nežádoucích účinků.
(cs)
|