salt:hasText
| - Nebyla realizována žádná sledování interakcí.
Bisoprolol
Nedoporučované kombinace
Antagonisté kalcia verapamilového typu a v menší míře diltiazemového typu: negativní účinek na kontraktilitu a atrio-ventrikulární vedení. Intravenózní podání verapamilu u pacientů léčených beta-blokátory může vést k výrazné hypotenzi a atrio-ventrikulárnímu bloku.
Centrálně působící antihypertenziva (např. klonidin, metyldopa, moxonidin, rilmenidin): souběžné užívání centrálně působících antihypertenziv může dále snižovat centrální tonus sympatiku, a tak může vést ke snížení srdeční frekvence a srdečního výdeje a k vazodilataci. Náhlé vysazení, zvláště před ukončením užívání beta-blokátoru, může zvýšit riziko „opětovné hypertenze“ („rebound hypertension“).
Kombinace, které se mají užívat s opatrností
Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid; lidokain, fenytoin; flekainid, propafenon): účinek na dobu atrioventrikulárního převodu se může umocňovat a negativní inotropní účinek se může zvyšovat.
Antagonisté kalcia dihydropyridinového typu jako felodipin a amlodipin: Souběžné užívání může zvyšovat riziko hypotenze a nelze vyloučit vyšší nebezpečí dalšího zhoršení funkce ventrikulární pumpy u pacientů se srdečním selháním.
Antiarytmika třídy III (např. amiodaron): Vlivem bisoprololu se zvyšuje jejich účinek na délku atrioventrikulárního převodu.
Parasympatomimetické léky: Souběžné užívání může zvyšovat dobu atrioventrikulárního převodu a riziko bradykardie.
Topické beta-blokátory (např. oční kapky k léčení glaukomu) mohou potencovat systémové účinky bisoprololu.
Insulin a perorální léčivé přípravky proti diabetu: Zvyšují dopad na snížení hladiny cukru v krvi. Blokáda beta-adrenoreceptorů může maskovat symptomy hypoglykémie.
Anestetika: Paralelní podání může oslabit reflexní tachykardii a zvýšit riziko hypotenze. Další informace o celkové anestézii - viz bod 4.4.
Digitálisové glykosidy: Snížení srdeční frekvence, prodloužení doby atrioventrikulárního převodu.
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): NSAID mohou snižovat hypotenzní účinek bisoprololu.
Beta-sympatomimetické látky (např. izoprenalin, dobutamin): Kombinace s bisoprololem může účinek obou látek snižovat.
Sympatomimetika aktivizující jak beta-adrenoceptory, tak alfa-adrenoceptory (např. noradrenalin, adrenalin): Kombinace s bisoprololem může odmaskovat vazokonstrikční účinky těchto látek zprostředkované alfa-adrenoceptory, které vedou ke zvýšení krevního tlaku a zhoršení intermitentních klaudikací. Má se za to, že takové interakce jsou pravděpodobnější u neselektivních beta-blokátorů.
Souběžné užívání s antihypertenzivy i jinými látkami s potenciálem snižovat krevní tlak (např. tricyklická antidepresiva, barbituráty, fenothiaziny) může zvyšovat riziko hypotenze.
Kombinace ke zvážení
Meflochin: zvýšené riziko bradykardie.
Inhibitory monoaminooxidázy (s výjimkou MAO-B inhibitorů): Současné podávání zvyšuje hypotenzní účinek beta-blokátorů, ale rovněž zvyšuje riziko hypertenzní krize.
Rifampicin: Možné je mírné snížení poločasu bisoprololu díky indukci jaterních enzymů metabolizujících léčiva. Obvykle není nutná žádná úprava dávkování.
Deriváty ergotaminu: Zhoršení periferních oběhových poruch.
Kyselina acetylsalicylová
Užívání některých inhibitorů agregace destiček, tzn. k.acetylsalicylové, NSAID, tiklopidinu, klopidogrelu, tirofibanu, eptifibatidu, zvyšuje riziko krvácení stejně jako jejich kombinace s heparinem a jeho deriváty (hirudin, fondaparinux), perorální antikoagulancia a trombolytika. Klinické a biologické ukazatele hemostáze je třeba pravidelně kontrolovat.
Kontraindikované kombinace
Metotrexát (užívaný v dávkách > 15 mg/týdně): kombinace metotrexátu a kyseliny acetylsalicylové zvyšují hematologickou toxicitu metotrexátu díky snížené ledvinové clearance metotrexátu v důsledku kyseliny acetylsalicylové. Souběžné užívání metotrexátu s tímto léčivým přípravkem je tudíž kontraindikováno (viz bod 4.3).
Nedoporučované kombinace
Urikosurické látky (benzbromaron, probenecid a sulfinpyrazon): snížený účinek exkrece kyseliny močové v důsledku kompetice při eliminaci kyseliny močové ledvinovými tubuly. Proto se souběžné užívání tohoto léčivého přípravku s urikosurickými látkami nedoporučuje (viz bod 4.4).
Kombinace vyžadující opatření při použití
Diuretika: Riziko akutního renálního selhání díky snížené glomerulární filtraci v důsledku snížené renální syntézy prostaglandinu. Hydratace pacienta a sledování jeho ledvinových funkcí na počátku léčby.
Kortikosteroidy: Souběžné podávání steroidů může zvyšovat riziko GI krvácení nebo ulcerace.
Metotrexát užívaný v dávkách nižších než 15 mg/týden: kombinace metotrexátu a kyseliny acetylsalicylové zvyšovalo hematologickou toxicitu metotrexátu v důsledku snížené renální clearance metotrexátu kyselinou acetylsalicylovou. Během prvních týdnů kombinace by se měly každý týden provádět kontroly krevního obrazu. Intenzivnější sledování se doporučuje v případě třeba i mírně zhoršené funkce ledvin a u starších osob.
Heparin užívaný v terapeutických dávkách nebo u starších pacientů: Při společném použití kyseliny acetylsalicylové s heparinem v terapeutickém dávkování nebo u starších pacientů existuje zvýšené riziko krvácení. V případě takového společného podání obou léčivých látek se musí provádět pečlivé monitorování hodnot INR, aPTT a popřípadě doby krvácení.
Kombinace, které je nutno zohlednit
Jiné látky proti srážlivosti krve (deriváty kumarinu, heparin v preventivním dávkování), jiné látky proti shlukování destiček a jiná trombolytika: zvýšené riziko krvácení.
Nesteroidní protizánětlivé látky: zvýšené riziko krvácení a poškození sliznic zažívacího traktu a další prodlužování doby krvácení.
Antacida: antacida mohou zvyšovat renální exkreci kyseliny acetylsalicylové tím, že alkalizují moč.
Alkohol: aditivní poškození sliznice zažívacího traktu a další prodlužování doby krvácení.
(cs)
|