| salt:hasText
| - Celkové procento pacientů, kteří měli nežádoucí účinky po podání kyseliny zoledronové, bylo 44,7 % po první infuzi, 16,7 % po druhé a 10,2 % po třetí infuzi. Výskyt jednotlivých nežádoucích účinků po první infuzi byl: horečka (17,1 %), myalgie (7,8 %), příznaky podobné chřipce (6,7 %), artralgie (4,8 %) a bolest hlavy (5,1 %). Výskyt těchto účinků se výrazně snížil po následných ročních dávkách kyseliny zoledronové. Většina těchto účinků se objevila během prvních tří dnů po aplikaci kyseliny zoledronové. Většina těchto účinku byla mírná až středne závažná a vymizela do tří dnů od jejich vzniku. V menší studii, kde byla podávána níže uvedená profylaktická léčba, bylo procento pacientů s nežádoucími účinky po podání dávky nižší (19,5 % po první, 10,4 % po druhé, 10,7 % po třetí infuzi).
Výskyt nežádoucích účinků, které se objeví během prvních tří dnů po aplikaci přípravku Apo-Zoledronic acid 5 mg/100 ml, lze snížit podáváním paracetamolu nebo ibuprofenu krátce po aplikaci přípravku Apo-Zoledronic acid 5 mg/100 ml dle potřeby (viz bod 4.2).
Ve studii HORIZON-Pivotal Fracture Trial (PFT) (viz bod 5.1) byl celkový výskyt fibrilace síní 2,5 % (96 z 3852) ve skupině pacientů léčených kyselinou zoledronovou a 1,9 % ve skupině s placebem (75 z 3 852). Podíl závažných nežádoucích příhod fibrilace síní byl vyšší u pacientů léčených kyselinou zoledronovou (1,3 %) (51 z 3 862) oproti skupině pacientů s placebem (0,6 %) (22 z 3852). Mechanismus zvýšeného výskytu atriálních fibrilací není znám. Ve studiích osteoporózy (PFT, HORIZON – Recurrent Fracture Trial [RFT]) byla souhrnná incidence fibrilace síní mezi kyselinou zoledronovou (2,6 %) a placebem (2,1 %) srovnatelná. Souhrnná incidence závažných nežádoucích příhod fibrilace síní byla 1,3 % ve skupině se kyselinou zoledronovou a 0,8 % ve skupině s placebem.
Nežádoucí účinky v Tabulce 1 jsou uvedené podle MedDRA klasifikace tříd orgánových systémů a kategorií četností. Kategorie četností jsou definovány za použití následujících pravidel: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až ≥1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Tabulka 1
Infekce a infestace
Méně časté
Chřipka, nazofaryngitida
Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté
Anemie
Poruchy imunitního systému
Není známo**
Hypersenzitivní reakce včetně vzácných případů bronchokonstrikce, kopřivky a angioedému a velmi vzácné případy anafylaktické reakce/šoku
Poruchy metabolismu a výživy
Časté
Méně časté
Hypokalcemie*
Anorexie, snížená chuť k jídlu
Psychiatrické poruchy
Méně časté
Nespavost
Poruchy nervového systému
Časté
Méně časté
Bolesti hlavy, závratě
Letargie, parestezie, somnolence, třes, synkopa, dysgeusie
Poruchy oka
Časté
Méně časté
Vzácné
Není známo**
Oční hyperemie
Konjunktivitida, bolest oka
Uveitida, episkleritida, iritida
Skleritida a zánět orbity
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté
Vertigo
Srdeční poruchy
Časté
Méně časté
Fibrilace síní
Palpitace
Cévní poruchy
Méně časté
Není známo**
Hypertenze, návaly horka
Hypotenze (u některých pacientů byly přítomné rizikové faktory)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Méně časté
Kašel, dyspnoe
Gastrointestinální poruchy
Časté
Méně časté
Nauzea, zvracení, průjem
Dyspepsie, bolesti v nadbřišku, bolesti břicha, gastroezofageální reflux, zácpa, sucho v ústech, ezofagitida, bolesti zubů, gastritida#
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté
Vyrážka, hyperhidróza, pruritus, erytém
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté
Méně časté
Vzácné
Není známo**
Myalgie, artralgie, bolesti kostí, bolesti zad, bolesti končetin
Bolesti krku, muskuloskeletální ztuhlost, otoky kloubů, svalové křeče, bolesti ramen, muskuloskeletální bolest hrudníku, muskuloskeletální bolest, ztuhlost svalů, artritida, svalová slabost
Atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny femuru† (skupinový nežádoucí účinek bisfosfonátů)
Osteonekróza čelisti (viz body 4.4 a 4.8 Účinky dle tříd).
Poruchy ledvin a močových cest
Méně časté
Není známo**
Zvýšená hladina kreatininu v krvi, polakisurie, proteinurie
Porucha funkce ledvin. Vzácné případy selhání ledvin vyžadující dialýzu a vzácné případy končící úmrtím byly hlášeny u pacientů s preexistující renální dysfunkcí nebo jinými rizikovými faktory, jako je pokročilý věk, současně podávané nefrotoxické léčivé přípravky, současná diuretická terapie nebo dehydratace v období po infuzi (viz body 4.4 a 4.8 Účinky dle tříd)
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Velmi časté
Časté
Méně časté
Není známo**
Horečka
Symptomy podobné chřipce, zimnice, únava, astenie, bolesti, malátnost, reakce v místě aplikace infuze
Periferní otoky, žízeň, reakce akutní fáze, bolest hrudníku jiného než srdečního původu
Sekundární dehydratace následující po příznacích, jako je horečka, zvracení a průjem po podání dávky
Vyšetření
Časté
Méně časté
Zvýšená hladina C-reaktivního proteinu
Snížená hladina kalcia v krvi
# Pozorováno u pacientů, kteří současně užívali glukokortikoidy.
* Časté pouze u Pagetovy kostní choroby.
** Založeno na hlášeních po uvedení přípravku na trh. Četnost na základě dostupných údajů není možné stanovit.
† Zjištěno po uvedení přípravku na trh.
Účinky dle tříd:
Porucha funkce ledvin
Kyselina zoledronová byla spojována s poruchou funkce ledvin, která se projevila jako zhoršení ledvinných funkcí (tzn. zvýšený ssérový kreatinin) a ve vzácných případech akutním selháním ledvin. Porucha funkce ledvin byla pozorována po aplikaci kyseliny zoledronové především u pacientů s již existující dysfunkcí ledvin nebo dalšími rizikovými faktory (např. pokročilý vek, pacienti s onkologickým onemocněním podstupující chemoterapii, pacienti se současně podávanými neurotoxickými léčivými přípravky, současnou diuretickou léčbou, těžkou dehydratací), u většiny z nich užívajících dávku 4 mg každé 3-4 týdny, bylo to však pozorováno také u pacientů po jednorázovém podání.
V klinických studiích s osteoporózou byly po dobu tří let změny clearance kreatininu (změřeno jednou za rok před podáním dávky) a výskyt renálního selhání nebo zhoršení funkce ledvin u léčebných skupin se kyselinou zoledronovou a placebem srovnatelné. Bylo pozorováno přechodné desetidenní zvýšení kreatininu v séru u 1,8 % pacientů léčených kyselinou zoledronovou oproti 0,8 % pacientů léčených placebem.
Hypokalcemie
V klinických studiích s osteoporózou mělo následně po podání kyseliny zoledronové přibližně 0,2 % pacientů nápadný pokles sérové hladiny kalcia (méně než 1,87 mmol/l). Nebyly však pozorovány žádné symptomatické případy hypokalcemie.
V klinické studii Pagetovy kostní choroby byla pozorována symptomatická hypokalcemie přibližně u 1 % pacientů, u všech těchto pacientů byl jejich stav upraven.
V rozsáhlé klinické studii prokázala laboratorní vyšetření přechodné asymptomatické snížení hladiny kalcia oproti normálním hodnotám (méně než 2,10 mmol/l) u 2,3 % pacientů léčených kyselinou zoledronovou kyselinou, zatímco ve studiích Pagetovy choroby byly tyto hodnoty zjištěny u 21 % pacientů používajících kyselinu zoledronovou. Četnost výskytu hypokalcemie byla po dalších infuzích mnohem nižší.
Všem pacientům byly podávány adekvátní dávky vitaminu D a kalcia ve studii u postmenopauzální osteoporózy, ve studii prevence klinických zlomenin po zlomenině kyčle a ve studii s Pagetovou kostní chorobou (viz také bod 4.2). Ve studii prevence klinických zlomenin po nedávné zlomenině kyčle nebyly hladiny vitaminu D rutinně stanovovány, ale většina pacientů dostala před podáním kyseliny zoledronovoé nárazovou dávku vitaminu D (viz bod 4.2).
Lokální reakce
V rozsáhlé klinické studii byly po podání kyseliny zoledronové hlášeny lokální reakce v místě aplikace (0,7 %), jako je zčervenání, otok a/nebo bolest.
Osteonekróza čelisti
Převážně u pacientů se zhoubnými nádory léčenými bisfosfonáty, včetně kyseliny zoledronové, byly méně často hlášeny případy osteonekrózy (zejména čelisti). Mnoho těchto pacientů mělo příznaky lokální infekce včetně osteomyelitidy a většina hlášení se týká pacientů se zhoubným nádorem po extrakci zubu nebo jiném stomatochirurgickém výkonu. Osteonekróza čelisti má četné dobře dokumentované rizikové faktory včetně diagnózy zhoubného nádoru, konkomitantních terapií (například chemoterapie, radioterapie, kortikosteroidy) a dalších přidružených onemocnění (např. anemie, koagulopatie, infekce, již existující onemocnění dutiny ústní). Ačkoliv kauzalita nebyla prokázána, je lepší se vyhnout stomatologickému výkonu, protože hojení může být prodlouženo (viz bod 4.4). V rozsáhlé klinické studii, do které bylo zahrnuto 7736 pacientů, byla hlášena osteonekróza čelisti u jednoho pacienta léčeného kyselinou zoledronovou a jednoho pacienta léčeného placebem. V obou případech byl jejich stav upraven.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)