- V souvislosti s podáváním fibrátů bylo popsáno poškození svalů včetně vzácných případů rhabdomyolýzy. Výskyt této poruchy se zvyšuje u pacientů s hypoalbuminémií. Na možnost poškození svalů upozorní difuzní myalgie, zvýšená citlivost provázená bolestmi anebo výrazné zvýšení CPK svalového původu (hladiny přesahující pětinásobně normální hodnoty). V takových případech by měla být léčba přerušena.
Riziko svalového poškození se kromě toho dále zvyšuje v případech, kdy je lék užíván společně s dalším fibrátem nebo v kombinaci s inhibitory HMG-CoA reduktázy (viz "Interakce").
- Pokud ani po 3-6 měsících podávání přípravku sérové hladiny lipidů uspokojivě nepoklesnou, měla by být zvážena doplňující nebo odlišná léčebná opatření.
- U některých pacientů bylo pozorováno většinou přechodné zvýšení hladin transamináz. S ohledem na tuto skutečnost se v současné praxi postupuje takto:
- systematické sledování hladin transamináz každé tři měsíce v průběhu prvních 12 měsíců léčby;
- vysazení léčby, pokud hladiny AST a ALT přesáhnou trojnásobek horní hranice normálního rozmezí.
- Pokud je pacient současně léčen perorálními antikoagulancii, měly by se pečlivěji sledovat hladiny protrombinu vyjádřené hodnotami protrombinového času (dle INR – International Normalized Ratio) – viz „Interakce“.
V současnosti nejsou k dispozici výsledky dloouhodobých kontrolovaných klinických studií, jež by prokazovaly účinnost fenofibrátu v primární nebo sekundární prevenci aterosklerotických komplikací.
(cs)