salt:hasText
| - Hlášené příznaky předávkování odpovídají vystupňovanému známému farmakologickému účinku léčivé látky, tj. ospalost a útlum, tachykardie a hypotenze.
Bylo hlášeno úmrtí pacienta v klinické studii po předávkování 13,6 g kvetiapinu a v postmarketingovém sledování při dávce jen 6 g samotného kvetiapinu.
Během klinického hodnocení však bylo hlášeno i přežití pacienta po akutním předávkování 30 g kvetiapinu. V postmarketingovém sledování byly velmi vzácně hlášeny případy předávkování samotným kvetiapinem vedoucí k úmrtí nebo kómatu. Dále byly hlášeny následující účinky po předávkování kvetiapinem v monoterapii: prodloužení intervalu QT, epileptické záchvaty, status epilepticus, rhabdomyolýza, útlum dechu, retence moči, zmatenost, delirium a/nebo agitovanost.
Pacienti s dříve diagnostikovaným závažným srdečným onemocněním mají větší riziko vlivu předávkování (viz bod 4.4 Kardiovaskulární onemocnění).
Léčba předávkování
Kvetiapin nemá specifické antidotum. V případě těžké intoxikace je třeba zvážit možnost současné intoxikace několika látkami a doporučuje se léčba na jednotce intenzivní péče, včetně zajištění průchodnosti dýchacích cest, zabezpečení dostatečné ventilace a přísunu kyslíku, a dále pravidelné sledování a podpora kardiovaskulárního systému. Ačkoli prevence absorpce při předávkování nebyla zkoumána, lze při značném předávkování indikovat výplach žaludku, pokud možno do jedné hodiny po předávkování. Mělo by být také zváženo podání aktivní uhlí.
Refrakterní hypotenzi v případech předávkování kvetiapinem je třeba léčit vhodným způsobem, např. intravenózním podáním tekutin či sympatomimetik (neměl by být použit adrenalin ani dopamin, neboť stimulace beta receptorů může zhoršovat hypotenzi při současné blokádě alfa receptorů kvetiapinem).
Lékařský dohled a sledování životních funkcí musí pokračovat až do úplného vyléčení.
(cs)
|