salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina : Léčiva používaná při erektilní dysfunkci, kód ATC: G04B E03
Sildenafil představuje perorální léčbu erektilní dysfunkce. Za přirozených podmínek, tj. při sexuální stimulaci, obnovuje poškozenou erektilní funkci zvýšením toku krve do penisu.
Fyziologický mechanismus zodpovědný za erekci penisu zahrnuje uvolnění oxidu dusnatého (NO) v corpus cavernosum během sexuální stimulace. Oxid dusnatý poté aktivuje enzym guanylát-cyklázu, což vede ke zvýšení hladiny cyklického guanosin-monofosfátu (cGMP) způsobujícího relaxaci hladkých svalů v corpus cavernosum a umožní přítok krve.
Sildenafil je silný a selektivní inhibitor cGMP specifické fosfodiesterázy typu 5 (PDE5) v corpus cavernosum, kde PDE5 je zodpovědná za degradaci cGMP. Sildenafil má při erekci periferní místo účinku. Sildenafil nemá žádný přímý relaxační účinek na izolované lidské corpus cavernosum, ale silně zvýrazňuje relaxační účinek NO na tuto tkáň. Když je aktivována cesta NO/cGMP, k čemuž dochází při sexuální stimulaci, inhibice PDE5 sildenafilem vede ke zvýšení hladin cGMP v corpus cavernosum. Proto je zapotřebí sexuální stimulace, aby měl sildenafil své zamýšlené prospěšné farmakologické účinky.
Studie in vitro prokázaly, že sildenafil je selektivní pro PDE5, který se účastní na procesu
erekce. Tento účinek je silnější na PDE5 než na ostatní známé fosfodiesterázy. Existuje 10násobná selektivita oproti PDE6, který se účastní v cestě fototransdukce v retině. Při maximálních doporučených dávkách je přítomna 80násobná selektivita oproti PDE1 a více než 700násobná oproti PDE2, 3, 4, 7, 8, 9, 10 a 11. Sildenafil má především více než 4000násobnou selektivitu pro PDE5 oproti PDE3, izoformě cAMP-specifické fosfodiesterázy účastnící se v řízení kontraktility srdečního svalu.
Byly specificky navrženy dvě klinické studie s tabletami sildenafilu, aby bylo stanoveno časové okno od podání dávky, v němž může sildenafil v odpovědi na sexuální stimulaci vyvolat erekci. Ve studii penilní pletyzmografie (RigiScan) u lačnících pacientů byl průměrný čas nástupu účinku u těch, kteří dosáhli erekce s 60% rigiditou (dostačující k sexuálnímu styku), 25 minut (rozpětí 12-37 minut) od podání sildenafilu. V samostatné studii RigiScan byl sildenafil stále schopen vyvolat v odpovědi na sexuální stimulaci erekci 4-5 hodin po podání dávky.
Sildenafil způsobuje mírné a přechodné snížení krevního tlaku, které ve většině případů nepřechází do klinických účinků. Průměrné maximální snížení systolického krevního tlaku vleže po perorálním podání dávky 100 mg sildenafilu bylo 8,4 mmHg. Odpovídající změna diastolického krevního tlaku vleže byla 5,5 mmHg. Tyto poklesy krevního tlaku jsou shodné s vazodilatačními účinky sildenafilu, pravděpodobně kvůli zvýšeným hladinám cGMP v hladké svalovině cév.
Jednorázové perorální dávky tablet sildenafilu až do 100 mg neměly u zdravých dobrovolníků žádný klinicky významný vliv na EKG.
Ve studii hemodynamických účinků vedlo jednorázové perorální dávky tablet sildenafilu 100 mg u 14 pacientů se závažným onemocněním koronárních arterií (>70% stenóza nejméně jedné koronární artérie) k poklesu průměrného klidového systolického krevního tlaku o 7% a diastolického krevního tlaku o 6% ve srovnání se základní hodnotou. Průměrný systolický krevní tlak v plicnici klesl o 9%. Sildenafil nevykazoval žádný vliv na srdeční výdej a neovlivnil krevní průtok stenotickými koronárními artériemi.
U sildenafilu se v čase neprojevily žádné klinicky významné rozdíly v omezení anginy pectoris ve srovnání s placebem v dvojitě slepé, placebem kontrolované studii se zátěží cvičením u 144 pacientů s erektilní dysfunkcí a chronickou stabilní anginou pectoris, kteří užívali pravidelně antianginozní medikaci (s výjimkou nitrátů).
U některých pacientů byly detekovány mírné a přechodné rozdíly v rozlišení barev (modrá/zelená) pomocí Farnsworth-Munsellova testu 100 odstínů barev 1 hodinu po užití dávky 100 mg, 2 hodiny po podání dávky nebyl patrný žádný účinek. Předpokládaný mechanismus této změny v rozlišení barev souvisí s inhibicí PDE6, který se účastní v kaskádě fototransdukce v retině. Sildenafil nemá žádný vliv na zrakovou ostrost nebo kontrastní citlivost. V malé placebem kontrolované studii pacientů se zdokumentovanou časnou, věkem podmíněnou makulární degenerací (n=9) nevykazoval sildenafil (jednotlivá dávka 100 mg) žádné významné změny v provedených vyšetřeních zraku (zraková ostrost, Amslerova mřížka, rozlišení barev simulované světelnými signály, Humphreyův perimetr a fotostres).
Po jednorázových perorálních 100mg dávkách sildenafilu u zdravých dobrovolníků nebyl zjištěn žádný vliv na motilitu spermií ani jejich morfologii.
Další informace o klinických studiích
V klinických studiích byly tablety sildenafilu podávány více než 8000 pacientům ve věku 19-87 let. Byly zastoupeny následující skupiny pacientů: starší pacienti (19,9 %), pacienti s hypertenzí (30,9 %), diabetem mellitem (20,3 %), ischemickou chorobou srdeční (5,8 %), hyperlipidémií (19,8 %), poraněním míchy (0,6 %), depresí (5,2 %), po transuretrální resekci prostaty (3,7 %), po radikální prostatektomii (3,3 %). Následující skupiny nebyly dobře zastoupeny nebo byly z klinických studií vyloučeny: pacienti po operaci v pánevní oblasti, pacienti po radioterapii, pacienti se závažným poškozením funkce ledvin nebo jater a pacienti s určitými kardiovaskulárními onemocněními (viz bod 4.3).
Ve studiích s fixní dávkou bylo zastoupení pacientů udávajících, že léčba zlepšila jejich erekci, 62% (25 mg), 74% (50 mg) a 82% (100 mg) ve srovnání s 25% na placebu. V kontrolovaných klinických studiích byla míra přerušení léčby sildenafilem nízká a podobná jako v případě placeba.
Napříč všemi studiemi bylo zastoupení pacientů udávajících zlepšení při léčbě sildenafilem následující: psychogenní erektilní dysfunkce (84 %), smíšená erektilní dysfunkce (77 %), organická erektilní dysfunkce (68 %), starší pacienti (67 %), diabetes mellitus (59 %), ischemická choroba srdeční (69 %), hypertenze (68 %), TURP (61 %), radikální prostatektomie (43 %), poranění míchy (83 %), deprese (75 %). Bezpečnost a účinnost sildenafilu byla v dlouhodobých studiích zachována.
(cs)
|