| salt:hasText
| - Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Acyklovir: při podávání mykofenolát mofetilu s acyklovirem byly v porovnání s podáváním každé z těchto látek samotných pozorovány vyšší plasmatické koncentrace acykloviru. Změny farmakokinetiky glukuronidu kyseliny mykofenolové (MPAG) (fenolový glukuronid kyseliny mykofenolové) (MPAG zvýšen o 8 %) byly minimální a nepovažují se za klinicky výzmamné. Jelikož plasmatické koncentrace MPAG jsou stejně jako koncentrace acykloviru zvýšeny při zhoršení ledvinných funkcí, existuje možnost, že mykofenolát mofetil a acyklovir, nebo jeho proléčiva, např. valacyklovir, budou soutěžit o tubulární sekreci, čímž může dojít k dalšímu zvýšení koncentrací obou látek.
Antacida a inhibitory protonové pumpy (PPIs): pokud byla antacida, jako hydroxidy hliníku a hořčíku, a inhibitory protonové pumpy, včetně lansoprazolu a pantoprazolu, podávána současně s mofetil-mykofenolátem, byla pozorována snížená expozice kyselině mykofenolové. Při srovnávání výskytu rejekce transplantátu nebo ztráty štěpu u pacientů užívajících mofetil-mykofenolát s inhibitory protonové pumpy s pacienty užívajícími pouze mofetil-mykofenolát nebyly zaznamenány významné rozdíly. Tyto údaje podporují extrapolaci tohoto nálezu na všechna antacida, neboť snížení expozice v případech, kdy se mofetil-mykofenolát podával společně s hydroxidy hliníku a hořčíku, je významně nižší, než když se mofetil-mykofenolát podával společně s inhibitory protonové pumpy.
Cholestyramin: po podání jediné dávky 1,5 g mykofenolát mofetilu normálním zdravým subjektům, kterým byly předtím třikrát denně podávány 4 g cholestyraminu po dobu 4 dní došlo ke 40% poklesu AUC kyseliny mykofenolové (viz bod 4.4 a bod 5.2). Při současném podávání je nutno kvůli potenciálu snížit účinnost mykofenolátu postupovat opatrně.
Léčivé přípravky, které interferují s enterohepatální cirkulací: opatrnosti je třeba u léčivých přípravků, které interferují s enterohepatální cirkulací, a to kvůli jejich potenciálu snížit účinnost mykofenolát mofetilu.
Cyklosporin A: farmakokinetika cyklosporinu A nebyla mykofenolát mofetilem ovlivněna. Naproti tomu pokud se souběžná léčba cyklosporinem ukončí, lze očekávat zvýšení AUC kyseliny mykofenolové asi o 30 %.
Gancyklovir: na základě výsledků studie jednorázového podání doporučených dávek perorálního mykofenolátu mofetilu a intravenózního gancykloviru a známých účinků zhoršení funkce ledvin na farmakokinetiku mykofenolátu (viz bod 4.2) a gancykloviru se předpokládá, že souběžné podání těchto látek (které soutěží o stejné mechanismy renální tubulární sekrece) povede ke zvýšení koncentrace MPAG a gancykloviru. Nepředpokládá se žádná podstatná změna farmakokinetiky kyseliny mykofenolové, přičemž úprava dávky mykofenolátu mofetilu není potřebná. U pacientů s poruchou funkce ledvin, kterým jsou podávány mykofenolát mofetil a gancyklovir nebo jeho proléčiva, např. valgancyklovir, je nutno sledovat dávková doporučení a pacienty pečlivě sledovat.
Perorální kontraceptiva: farmakokinetika a farmakodynamika perorálních kontraceptiv nebyla současným podáváním mykofenolátu mofetilu ovlivněna (také viz bod 5.2).
Rifampicin: u pacientů, kteří rovněž neužívají cyklosporin vedlo současné podávání mykofenolát mofetilu a rifampicinu ke snížení expozice kyselině mykofenolové (AUC0-12h) o 18 až 70 %. Doporučuje se monitorovat hladiny expozice kyselině mykofenolové a podle toho upravit dávky mykofenolát mofetilu tak, aby se při současném podávání rifampicinu zachovala klinická účinnost.
Sirolimus: u pacientů po transplantaci ledvin vedlo současné podávání přípravku mykofenolát mofetilu a CsA ke snížení expozice kyselině mykofenolové o 30 až 50 % ve srovnání s pacienty, kteří dostávali kombinaci sirolimu a obdobných dávek mykofenolát mofetilu (viz též bod 4.4).
Sevelamer: při podávání mykofenolát mofetilu souběžně se sevelamerem byl pozorován pokles Cmax a AUC0-12 kyseliny mykofenolové o 30 %, resp. 25 % bez jakýchkoli klinických následků (tj. rejekce štěpu). Doporučuje se však podávat mykofenolát mofetil aspoň hodinu před nebo tři hodiny po užití sevelameru, aby byl minimalizován vliv na absorpci kyseliny mykofenolové. Nejsou k dispozici žádné údaje o podávání mykofenolát mofetilu s jinými látkami vázajícími fosfát než je sevelamer.
Trimethoprim/sulfamethoxazol: žádný vliv na biologickou dostupnost kyseliny mykofenolové nebyl pozorován.
Norfloxacin a metronidazol: u zdravých dobrovolníků nebylo pozorováno žádné významné ovlivnění při podání mykofenolát mofetilu souběžně s norfloxacinem nebo metronidazolem. Při podávání kombinace norfloxacinu a metronidazolu však byla po jediné dávce mykofenolát mofetilu snížena expozice kyselině mykofenolové přibližně o 30 %.
Ciprofloxacin a amoxicilin s kyselinou klavulanovou: u příjemců renálního transplantátu bylo ve dnech bezprostředně následujících po zahájení perorální léčby ciprofloxacinem nebo amoxicilinem s kyselinou klavulanovou zaznamenáno snížení koncentrace před podáním další dávky (minimální koncentrace) kyseliny mykofenolové o přibližně 50 % ve srovnání s koncentracemi před zahájením léčby těmito antibiotiky. Při pokračování v léčbě těmito antibiotiky mají tyto účinky tendenci se snižovat a během několika dnů po jejím ukončení vymizí. Změny hladin před podáním další dávky nemusí přesně odrážet změny v celkové expozici kyselině mykofenolové. Proto při nepřítomnosti klinických známek dysfunkce štěpu není obvykle změna dávkování mykofenolát-mofetilu nutná. Nicméně během kombinované terapie a krátce po ukončení léčby antibiotiky se musí provádět pečlivé klinické sledování.
Takrolimus: u pacientů po transplantaci jater, u nichž byla zahájena léčba mykofenolát-mofetilem a takrolimem, nemělo současné podávání takrolimu významný vliv na AUC ani na Cmax kyseliny mykofenolové, což je účinný metabolit mykofenolát-mofetilu. Naproti tomu při podání opakovaných dávek mykofenolát-mofetilu (1,5 g dvakrát denně) pacientům uživajícím takrolimus došlo ke zvýšení AUC takrolimu přibližně o 20 %. U pacientů po transplantaci ledvin se nezdálo, že by koncentrace takrolimu byly mykofenolát-mofetilem ovlivněny (viz též bod 4.4).
Jiné interakce: současné podávání probenecidu s mykofenolát mofetilem opicím trojnásobně zvyšuje plasmatickou AUC glukuronidu kyseliny mykofenolové. Jiné látky, o kterých je známo, že podstupují renální tubulární sekreci, tedy mohou s glukuronidem kyseliny mykofenolové soutěžit a tím zvýšit plasmatické koncentrace glukuronidu kyseliny mykofenolové nebo může dojít ke zvýšení koncentrace oné jiné látky podstupující tubulární sekreci.
Živé vakcíny: živé očkovací látky se pacientům s oslabenou imunitní odpovědí nesmějí podávat. Protilátková odpověď na jiné vakcíny může být snížena (také viz bod 4.4).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)