Akutní toxicita buprenorfinu byla stanovena u myší a potkanů po perorálním a parenterálním podání. Mediány letálních dávek (LD50) u myší byly 26, 94, respektive 261 mg/kg při intravenózním, intraperitoneálním a perorálním podáním. Hodnoty LD50 u potkanů byly 35, 243, respektive 600 mg/kg při intravenózním, intraperitoneálním a perorálním podáním.
Při chronickém podkožním podávání psům rasy beagle po dobu 1 měsíce, perorálním 1-měsíčním podáváním opicím makak rhesus a potkanům a při intramuskulárním podávání paviánům po dobu 6 měsíců prokázal buprenorfin výrazně nízkou tkáňovou a biochemickou toxicitu.
Studie teratogenních účinků u potkanů a králíků umožňují udělat závěr, že buprenorfin není embryotoxický nebo teratogenní a nemá významný účinek na dobu odstavení. U potkanů nebyl zaznamenán žádný vliv na fertilitu a obecně na reprodukční funkce, nicméně vysoké intramuskulární dávky (5 mg/kg/den) samici způsobily potíže při porodu a vysokou neonatální úmrtnost.
U psů se po 52 týdenním podávání perorálních dávek 75 mg/kg/den vyskytly lehké až středně závažné hyperplazie žlučovodu spolu s peribiliární cirhózou.
(cs)